(Ne)komunikace ve firmě
Leden 22, 2024
Jak byste ohodnotili komunikaci ve svém týmu nebo celé firmě?
Možná si říkáte, že funguje skvěle. Máte nastavené komunikační kanály, všichni znají společné dohody jak a kde co řešit a když někdo bude mít dotaz, dveře jsou otevřené.
Stačí se zeptat.
Možná to ale není všechno tak jednoduché. Co když se vaši lidé bojí otázku vznést? Mají snad strach z vás jako lídra?
Odpověď nejen na tuto otázku v dnešním článku přináší Maja Bourková, rozmotávač myšlenek a průvodce podvědomím pro osobní i profesní život. Koučka a facilitátorka firemních kruhů, která se specializuje mimo jiné i na práci s emocemi ve firmě.
Když něco nevím, tak se zeptám. Nebo raději ne…
V jednom korporátu jsem od HR ředitelky dostala otázku: „Proč se nás lidé nezeptají, když mají strach z chystaných změn? Proč místo toho vytvářejí a šíří po firmě domněnky a předem odsuzují cokoli nového k vyhození do odpadků?“
Odpověď byla velmi prostá.
Když nevíte něco, čeho se předem bojíte nebo tomu nerozumíte, často to ani vědět nechcete – tudíž se na to raději vůbec nezeptáte.
V momentě, kdy dostanete relevantní odpověď, stáváte se zodpovědným za to, jak s danou informací naložíte (rozčílíte se, zalezete pod stůl, budete ji ignorovat nebo se nějak aktivně zařídíte).
Když se nezeptám, nemůže se vlastně nic stát – protože nemám informace, tak podle nich nemusím jednat.
Začátek řetězu
V týmu, kde se nepěstuje otevřená a jasná komunikace mezi lidmi i na úrovni vedení, snadno vznikají prostory pro dohady, předpoklady a očekávání, že věci dopadnou stejně blbě jako posledně.
Když vedení vyhlásí nějaké nepopulární změny (redukce míst, transformace odměn apod.), je mnohem snadnější začít nadávat, bouřit se otevřeně nebo zaplavit interní dotazníky anonymními hejty, než se prostě zeptat – jak to doopravdy je, jak mě to reálně ohrozí, co to ve skutečnosti přinese.
Vytvořením své verze pravdy se daný člověk svým způsobem ocitne v komfortní zóně – děje se „něco“, o čem ví, čemu rozumí a je mu naprosto jasné, jak to dopadne, bez ohledu na to, že za zdí se ve skutečnosti odehrává úplně jiný příběh. S hlavou v písku se pak daleko snáze stěžuje, předpokládá, očekává něco, co může být klidně na hony vzdálené skutečné verzi.Pokud nejsou mezi lidmi nastavena a dodržována jasná komunikační pravidla, vždycky se najde skulina k nedorozumění a „preventivnímu“ odmítnutí jakékoli změny.
Mluvte se svými lidmi – a mluvte s nimi dřív, než si vytvoří domněnky, kterých se nebudou z výše uvedených důvodů chtít vzdát.
A netýká se to jen velkých korporací a firem se stovkami zaměstnanců. V rodinné firmě, kde je majitel každý den na place spolu se svými deseti zaměstnanci, se taky najde prostor ke zkreslování informací.
Zde pak bývají negativní dopady při rozdělení na tábory Verze A, verze B a skutečnost o to citelnější, že hrajete na relativně malé ploše. Tam, kde každý vidí na každého, jen málokdo chce zůstat se svým jiným názorem osamocen či vyčleněn.
Mám otázku a nebojím se ji použít
Dobře položená otevřená otázka dokáže divy. Než se vaši lidé naučí nebát se zeptat, pomozte jim. Vtáhněte je do diskuze. Otázky z jejich strany se dříve či později dostaví /úspěšně otestováno na živých lidech v rámci firemních workshopů/.
Zapojit své lidi do hry.
Představte si, jak reaguje váš kolega na situaci, kdy vysvětlujete týmu, co se právě ve firmě děje, předkládáte např. možnosti chystaných méně populárních opatření. Místo toho, abyste celou věc jen suše oznámili a nechali lidi, ať se s tím poperou jak umí, vhodnou otázkou otevřete dialog a rozproudíte diskuzi – jak se na tuto situaci připravit, s čím počítat, a nejspíš společně najdete i řešení, jak s tím co nejlépe naložit.
Dáváte-li svým lidem správné otázky, vedoucí k rozproudění žádoucí diskuze, dáváte jim zároveň i skvělý příklad, že se tímto způsobem mohou ptát i oni sami - věcně, otevřeně a se snahou hledat a nalézat cesty společně.
Šumí, (ale ne)ublíží
Mluvte se svými lidmi tak, jak chcete, aby oni komunikovali s vámi. Jednoduše, věcně, srozumitelně a pravdivě.
Používáte-li při řízení týmu místo kompasu a map mlhostroj, může se snadno stát, že někdo z posádky v této informační mlze zabloudí a nedopatřením půjde přes palubu, nebo rovnou s celou lodí najede na ostré skály.
Komunikace je důležitá napříč všemi směry, napříč všemi patry firmy. I vy, máte-li před své „mužstvo“ předstoupit s relevantními informacemi, je nejdříve potřebujete získat (a dobře jim porozumět). Mlhostroj je obvykle rychlá cesta do pekla, nepočítáme-li umělecké fotografy nebo rockové hvězdy na pódiu.
Otevřená a pravdivá komunikace je pro některé typy vedoucích pracovníků vpravdě výzvou, ale globálně může být obrovským přínosem. Zvažte sami, co vám která verze přinese – i zde platí staré známé
Jak vy k my, tak my k vy
Vůbec si připustit, že komunikace u vás možná neběží tak hladce, jak to na první pohled vypadá, je velké sousto. A také velký krok kupředu.
Chcete vědět, jak efektivně vést své týmy a být lepším lídrem? Pak se určitě se podívejte na naše další blogové články na toto téma. Zajímavé pro vás mohou být i webináře pro veřejnost zdarma v rámci naší akadeMMie, kde se věnujeme zejména mindsetu a komunikaci.
Nezapomeňte se také přihlásit k odběru našeho newsletteru, aby vám neunikl žádný z našich dalších článků.
A pokud přece jen odhalíte, že vám v kolech firemního toku informací něco skřípe, nečekejte a
Změňte to.
Autorka článku: Maja Bourková
Rozmotávač myšlenek a průvodce podvědomím pro osobní i profesní život.
Koučka a facilitátorka firemních kruhů.
Pomáhám lidem, aby se vyznali ve vlastních emocích a uměli s nimi zdravě pracovat. Odkrývám podstatu nedorozumění, nepochopení a nepřijetí mezi lidmi v týmech a firmách. Tím, že lépe porozumíme sami sobě, své motivaci, tomu, co nás pohání nebo naopak blokuje, se přibližujeme i ostatním - a máme také větší šanci jim porozumět a najít společnou řeč. Vytvářím bezpečný prostor pro otevřenou komunikaci.
Díky tomu se dostáváme k jádru problému a adresujeme jej citlivým způsobem, kdy si nehrajeme ani na vítěze, ani na poražené.
Zdroje:
1. Maja Bourková
Rozmotávač myšlenek & průvodce emocemi (nejen) ve firmě
www.emocevefirme.cz
Odebírejte novinky ze světa komunikace!
Další zajímavé články? Máme:
Toxické myšlenkové vzorce a jak na ně
Každý člověk si žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ten je unikátní a přímo odráží zkušenosti a vliv okolí, kterým daná osoba byla za dobu svého života vystavena. Problém nastane, když se tyto malé rozdíly spolu střetnou a ty na pohled nejzjevnější věci můžou být spouštěčem těch největších konfliktů. V takové situaci ztrácíme schopnost chápat pohled druhého a jeho vidění je v naší realitě nelogické a nemožné. Jak se tedy stane, že na první pohled očividnou skutečnost vnímáme tak zásadně rozdílně? Příčinou jsou naše mentální modely. Nikdo z nás totiž nevidí realitu takovou, jaká skutečně je. Obraz, který se nám tvoří v mysli, je souborem vzorců reprezentující naše minulé prožitky, životní přesvědčení, světonázor a k finálnímu výsledku přidáme i různá zkreslení. Dohromady naše mentální modely dávají mozaiku toho, jak si myslíme, že svět funguje.
Jak koučovací dovednosti ovlivní vaši komunikaci?
Co se stane, když se začnete učit koučovacím dovednostem: Začnete myslet i mluvit jinak. Na počátku bylo slovo. Je důležité, co říkáme. Tomu předchází to, co si myslíme. Ale mnoho lidí zůstane jen u těch slov, ať už vyřčených nebo těch v hlavš. Co je v životě hybnou silou, je čin. To, co uděláte. Ne to, co říkáte, že uděláte nebo o tom jen přemýšlíte. To je jako, když jdete na kurz xy, poslechnete si ho, ale informace z něj neuvedete do praxe. Nebo když čtete seberozvojové knížky. A tím čtením to skončí. Neuvedete získané vědomosti do svého reálného života.
Quo vadis, lídršite?
V lednu a únoru jsem na LinkedIn psal sedmidílný seriál na téma Očekávání od lídra v 21.století. Vycházel jsem z článku od Gallupu z předcovidového roku 2019 a revize z 2021 a zmapoval jsem sedm oblastí, ve kterých by měl lídr aktivně vystupovat, pojmenoval případná úskalí a také možné cesty, jak toto očekávání druhých naplnit. A to mě přivedlo na myšlenku napsat článek, který by se na leadership podíval z té druhé stránky. Tedy leaderSHITU (nebo krásně česky lídršitu). Soubory chování a přístupů, které jsou přesným opakem toho, jak bychom dnes měli/chtěli fungovat a tvořit moderní, lidské organizace, které umí pracovat se silnými stránkami lidí, jejich rozličnými osobnostmi a dovednostmi, přístupy a způsoby uvažování. Jak poznáte lídršit v praxi? Jak rozpoznáte, že vás vede člověk, který spadl do žumpy lídršitu? A co když vy sami vedete lidi - co vidíte, když se podíváte do zrcadla?
Pět zdrojů komunikačního nesouladu
Když učím své klienty mluvit anglicky, často narážíme na jeden z jejich typických strachů: „Co když mi druhá strana nebude rozumět?" Obava z jazykové bariéry je na místě, dokáže nám někdy pěkně zavařit. Když ale mluvíme všichni stejným jazykem, měla by být míra nedorozumění velmi nízká až nulová, ne? Když se nad tím zamyslíme, není to tak. I v situacích, kdy mluvíme s jiným rodilým mluvčím češtiny nebo jiného našeho rodného jazyka, který ovládáme perfektně, pozoruhodně často se stává, že si neporozumíme a potom řešíme vysvětlování, dodatečný kontext a snažíme se druhému vysvětlit, co jsme naším sdělením vlastně mysleli. Na vině je komunikační nesoulad. O co se jedná a jak se mu můžeme vyhnout?
Trénujte mezilidskou komunikaci s pomocí AI nástrojů
Rozšíření AI nástrojů může budit dojem, že mezilidská komunikace brzy nebude potřeba. V dnešní digitální éře je však komunikace klíčová. Ať už se jedná o profesní život, osobní vztahy, nebo online interakce, efektivní komunikace nám umožňuje dosahovat cílů, budovat si pevné vazby a žít spokojenější život. Díky AI dnes existují nástroje, které nám pomohou naše komunikační dovednosti posunout na další úroveň. Stačí jen chtít. Mezi ty nejrozšířenější patří nástroje generativní umělé inteligence jako Gemini od Google nebo ChatGPT od OpenAI. Tyto nástroje, poháněné umělou inteligencí, dokáží simulovat lidskou konverzaci a poskytovat nám cennou zpětnou vazbu na naše komunikační styly.
Vyšplhejte po žebříku úsudků k lepším závěrům
Kolik je jedna a jedna? Možná bez zaváhání řeknete, že dvě, a možná vás i dnes stejně jako v dětství udiví, že správná odpověď není takhle jednoznačná. Jedna a jedna totiž může být i 11. Co je to za blbost? To přece nedává smysl!? Ale ano. Dává. Když se na otázku podíváte pořádně. Tohle je jen jeden z příkladů hádanek, které jsme si navzájem rádi dávali hlavně jako děti. Jak jsme se ale mohli nechat tak nachytat i teď, když jsme dospělí a rádi o sobě uvažujeme jako o životem protřelých a zkušených?
Čtyři komunikační přešlapy, kterými spolehlivě odradíte každého kandidáta
Přilákat talentované kandidáty se v posledních letech stává poměrně náročnou disciplínou. Když už se do toho pustíte, dbejte na to, abyste své potenciální kandidáty zbytečně neodradili během výběrového řízení. V tomto článku se podíváme na čtyři nejčastější komunikační přešlapy, které k tomu mohou vést.
VIDEO: Malé experimenty jako klíč k růstu
Změnu vnímáme jako něco velkého. Je to v našich očích taková magie. Najednou si všimneme, že se člověk, kterého dobře známe, chová úplně jinak. Najednou třeba při konfliktu nekřičí, ale mlčí. Nebo si klademe otázku, jak se to stalo, že náš soused má najednou, jakoby ze dne na den o deset kilo míň?! Změna se ale skutečně neděje přes noc. K opravdové a trvalé změně, zejména pokud přijde na změnu vzorců chování, dochází vždy postupně po malých částečných úpravách. To, jak změnu vnímáme jako něco velkého, nás činí méně odvážnými se do ní pustit. V říjnu měl náš Šimon možnost vystoupit na TEDx konferenci na své Alma Mater UNYP v Praze a představit publiku v rámci svého talku koncept malých experimentů a toho, proč jsou klíčem ke smysluplnému a udržitelnému růstu. A to je rozhodně An Idea Worth Spreading. Tak nečekejte a hned si ho pusťte!
Jak (ne)mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat
Mluvení před publikem je velká věda. O dost větší, než by se mohlo zdát. A je úplně jedno, zda prezentujete kolegům výsledky svého týmu, přednášíte návrh před boardem, nebo mluvíte k publiku na konferenci. Máte skvěle připravenou prezentaci, kvalitní obsah a spoustu úderných myšlenek, které chcete předat. Bylo by škoda tohle všechno kompletně zabít špatnou formou. Ale vězte, že přesně tohle se děje až překvapivě příliš často. Určité formě veřejného mluvení se nevyhne téměř nikdo z nás. A pokud náhodou máte práci, při které nepotřebujete souvisle dlouhodobě mluvit k větším skupinám lidí, ani tak článek ještě nezavírejte. Existují totiž určité nešvary, které se promítají i do běžné konverzace a činí z našeho projevu pro posluchače někdy až nepříjemnou záležitost. Na co si tedy dát pozor a jak mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat?
Motivace, disciplína a jak nás ženou vpřed
Slova jako cíl, plán, nebo ukazatel pokroku patří dnes do slovníku asi každého z nás. Je jedno, jestli působíte ve výrobě, pracujete v kanceláři, vlastníte firmu nebo teprve studujete. Všichni víme, že je důležité vědět, kam jdeme, protože tím minimalizujeme riziko, že náš čas a úsilí vynaložíme zbytečně. Správně stanovený cíl je ale teprve začátkem cesty. Je důležité zajistit, abychom se na ni nejenom vydali, ale abychom na ní setrvali, drželi tempo a hýbali se, byť někdy pomalu, ale jistě směrem k vytoužené destinaci. Jakmile už se na cestu vyprávíme, velkou roli v našem setrvání na ní hrají motivace a disciplína. Dvě síly, které nás pohání kupředu, i když každá trochu jiným způsobem. Nevyplatí se spoléhat jen na jednu z nich, lepší strategií je seznámit se s oběma a umět je účelně využívat podle situace.
Dvakrát mlč, jednou mluv aneb zdrženlivost v komunikaci
Mluviti stříbro, mlčeti zlato. To je věta, kterou už každý z nás někdy slyšel. Málokdo se podle ní ale opravdu řídí. A tak někdy mluvíme dřív, než myslíme. A dost často to má katastrofální důsledky. Zdrženlivost nebo jednoduše umění mlčet je základní komunikační dovedností, která vás nejen uchrání před přešlapy zaviněnými zbrklostí, ale pomůže vám také prohloubit konverzaci jako takovou a vaše vztahy s druhými. Co tedy zdrženlivost je a jak ji aplikovat v komunikaci?
VIDEO PODCAST: Jak motivovat a vzdělávat zaměstnance a zároveň nezapomínat na sebe
Proč je důležité interní vzdělávání a seberozvoj? Co je třeba si uvědomit, než k nim přistoupíte? Jak k nim motivovat své zaměstnance i sám sebe? Kolik času bychom jim měli věnovat? Jak měřit výsledky a jejich reálný dopad? Na všechny tyhle otázky odpovídal Šimon Steffal, náš CVO v podcastu DoToho! s Janem Coufalem. Hlavním tématem byla motivace a vzdělávání zaměstnanců.