Jak (ne)mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat
Únor 5, 2024
Mluvení před publikem je velká věda. O dost větší, než by se mohlo zdát. A je úplně jedno, zda prezentujete kolegům výsledky svého týmu, přednášíte návrh před boardem, nebo mluvíte k publiku na konferenci. Máte skvěle připravenou prezentaci, kvalitní obsah a spoustu úderných myšlenek, které chcete předat. Bylo by škoda tohle všechno kompletně zabít špatnou formou. Ale vězte, že přesně tohle se děje až překvapivě příliš často.
Již nějaká doba uplynula od toho, kde jsme na našem blogu vydali dva články od mého kolegy Šimona, který radil, jak efektivně pracovat na svých vyjadřovacích schopnostech a zlepšit svůj mluvený projev. A protože jeho tipy se vztahovaly k tomu, jak trénovat a jak se skutečně stát lepším mluvčím, je nejvyšší čas je doplnit o doporučení na konkrétní oblasti, kterým se při tréninku věnovat.
Určité formě veřejného mluvení se nevyhne téměř nikdo z nás. A pokud náhodou máte práci, při které nikdy nepotřebujete souvisle dlouhodobě mluvit k větším skupinám lidí, ani tak článek ještě nezavírejte. Existují totiž určité nešvary, které se promítají i do běžné konverzace a činí z našeho projevu pro posluchače někdy až nepříjemnou záležitost.
Na co si tedy dát pozor a jak mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat?
Nezkazte první dojem
Tak jo,…. Už?… jo, ok.
Taaakže, dobrý den, milí čtenáři, přeji vám hezký den a moc děkuji za vaši pozornost.
Tohle vypadá vážně blbě. A zní zrovna tak. Přesto spousta lidí při svém veřejném vystoupení začíná právě slovem „takže“ Případně „okej“, jako by se jednalo o nějaké rapové vystoupení. Lépe nezní ani „super“ nebo „tak jo“.
Přesto spousta mluvčích pořád zahajuje své prezentace nebo veřejná vystoupení přesně takovými slovy. To ale neznamená, že se nejedná o prohřešek. Možná si můžete říct, že tím získáváte pozornost publika a „připravujete“ je na to, že jim tedy teď něco povíte.
Žádné ze slov, která vypustíte z pusy, by ale nemělo být zbytečné. Na první dojem máte 30 sekund. Tak ani jednu nepromarněte na zbytečná slova, kterými si jen uškodíte. Je to jedno slovo, ale ve výsledném dojmu udělá obrovský rozdíl.
Buďte profíkem hned na první dobrou. Případnou techniku si otestujte předem mimo uši a oči publika, a před ně předstupte už jen s úsměvem. Jakákoliv „úvodní slova“ spolkněte, místo nich se nadechněte, případně si je řekněte pro sebe v hlavě. A pak své publikum pozdravte, přivítejte a poděkujte jim za pozornost. Oni vám ji jistě rádi věnují.
Výborně. Začali jste správně, publikum na vás kouká a čeká, co jim sdělíte. Tak si to nepokažte!
Méně je více
A podíváme se na jednu vyloženě otravnou.
Protože, eeee… Jedna z eeem… nejhorších ehm... věcí, umm..., kterou, eee…, můžete, ehm… udělat... při veřejném eeee… projevu…před eeee… lidmi, je, ehm…
Přesně tohle. Vidíte, jak strašně to vypadá napsané? Sami posuďte, jak se vám daří držet pozornost, když takový text čtete.
A dost možná si už v hlavě vybavíte učitele nebo třeba kolegu, který na podobný nešvar trpí. Výplňové zvuky za každým slovem snadno ukradnou vaši pozornost, a ať se snažíte sebevíc, v roli posluchače prostě nedokážete vnímat slova, která se sem tam vyskytnou mezi nimi.
Výplňové zvuky nebo slova jsou přirozenou součástí jazyka a mají v něm svoji funkci. Pomáhají nám se zamyslet nad tím, kam chceme řeč vést dál, nebo jak nejlépe svoji myšlenku vyjádřit a dávají druhým najevo, že jsme ještě neskončili, že ještě máme co říct... A nebo se prostě jen obáváme ticha mezi jednotlivými slovy a myšlenkami, a tak se ho snažíme vyplnit.
Každý z nás má svá oblíbená parazitická slova, která nadužíváme ve chvílích, kdy nemáme úplně jasno, kudy kam dál. Naše posluchače jimi ale zatěžujeme. Je to nic nevypovídající vata.
Nejlepším způsobem, jak svůj projev odlehčit, je celkově zpomalit tempo řeči a v pauzách, kdy přemýšlíme, se jen nadechnout.
Pokud je něco, co dokáže vaši myšlenku a její prezentaci kompletně pohřbít, je to právě množství výplňových zvuků a slov. A to by byla škoda.
Držet linku je skvělý recept na udržení pozornosti publika. Plynulá řeč bez nepřirozených pauz a rušivých zvuků či výplňových slov se bude druhým dobře poslouchat. Jen si dejte pozor, aby váš projev nebyl lineární.
Jednou nahoru, podruhé dolů a úspěch je zaručen
Vedete si skvěle, povídáte souvisle, tok slov nic moc nenarušuje. Přesto hrozí, že publikum už s vámi nějakou chvíli není.
Dobrý dojem vám totiž může pokazit ještě jedna věc.
Víte, co nakonec spolehlivě zabije pozornost i toho nejzaujatějšího posluchače?
To,kdyžbudetesvůjobsahpřednášetasinějaktakhle...
Pokud se totiž bude jednat o monolog bez jediné známky hlasové modulace, zajistíte si jednosměrnou jízdenku do kategorie uspávače hadů. Nehledě na to, o jak nesmírně zajímavých věcech zrovna povídáte.
Je to, jako byste vzali krásný talíř, který připravil špičkový šéfkuchař, všechen jeho obsah nahrnuli do mixéru a zapli ho na nejvyšší otáčky. Výsledná kejda nevábné barvy a konzistence by konzumenty asi příliš neoslovila. Co na tom, že obsahuje prvotřídní suroviny a někdo si s jejich přípravou dal skutečně velkou práci?
Nemixujte své myšlenky do nestravitelného jednotvárného monologu. Místo toho přisypte špetku hlasové modulace. Uvážená práce s tichem, pauzou, intonací a hlasitostí zajistí, že se posluchači nebudou nudit ani minutu. Správná práce s hlasem vám pomůže vyvolávat emoce, navozovat atmosféru, podpořit pozornost a vypíchnout ty nejdůležitější body. Přirozeně a záživně.
Uděláte tím z prezentace zážitek. Představení, ke kterému vám stačí jen vlastní hlasivky. Koukněte na pár TedTalků, zapište si klíčové body, kdy vás mluvčí něčím oslovil a pak si to doma zkuste taky.
Ale vážně. Zkuste si to. Pěkně nahlas, protože…
Trénink dělá mistra
A bez něj to nepůjde. Tohle si musíte odmakat. Lépe řečeno, odmluvit.
Spoléhat se na to, že máte koncept v hlavě, že víte, co chcete říct a že „to tam nějak okecáte“, je cesta do pekla. Pro vás, protože se budete pěkně potit a pro vaše publikum zrovna tak, protože jen vyplýtváte jejich čas.
Ušetřete toho sebe i své posluchače a udělejte svůj domácí úkol. Tady opět přichází na řadu dvoudílný článek od našeho Šimona, který najdete Zde >> a Zde >>.
Spojte praktické postupy s tipy z tohoto článku, zapněte kameru na telefonu a vydejte se na cestu k tomu stát se lepším spíkrem.
Rozhodně to za to stojí.
I když samotná forma bez hodnotného obsahu je samozřejmě jen naleštěná bída, to, jak umíme druhým předávat informace je pořád zásadní. Běžte svým posluchačům naproti a zapracujte na svých vyjadřovacích schopnostech. Vyplatí se to.
Pokud vás téma komunikace a toho, jak s druhými komunikovat lépe zajímá, určitě se podívejte na další články v této rubrice na našem blogu. Zajímavé pro vás mohou být i webináře pro veřejnost zdarma v rámci naší akadeMMie, kde se věnujeme zejména mindsetu a komunikaci.
Také se nezapomeňte přihlásit k odběru našeho newsletteru, aby vám článek neutekl.
A pokud jste se v něčem ze článku poznali, nečekejte, pusťte se do tréninku a
Změňte to.
Autor článku: Gabriela Gargošová
Odebírejte novinky ze světa komunikace!
Další zajímavé články? Máme:
Toxické myšlenkové vzorce a jak na ně
Každý člověk si žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ten je unikátní a přímo odráží zkušenosti a vliv okolí, kterým daná osoba byla za dobu svého života vystavena. Problém nastane, když se tyto malé rozdíly spolu střetnou a ty na pohled nejzjevnější věci můžou být spouštěčem těch největších konfliktů. V takové situaci ztrácíme schopnost chápat pohled druhého a jeho vidění je v naší realitě nelogické a nemožné. Jak se tedy stane, že na první pohled očividnou skutečnost vnímáme tak zásadně rozdílně? Příčinou jsou naše mentální modely. Nikdo z nás totiž nevidí realitu takovou, jaká skutečně je. Obraz, který se nám tvoří v mysli, je souborem vzorců reprezentující naše minulé prožitky, životní přesvědčení, světonázor a k finálnímu výsledku přidáme i různá zkreslení. Dohromady naše mentální modely dávají mozaiku toho, jak si myslíme, že svět funguje.
Jak koučovací dovednosti ovlivní vaši komunikaci?
Co se stane, když se začnete učit koučovacím dovednostem: Začnete myslet i mluvit jinak. Na počátku bylo slovo. Je důležité, co říkáme. Tomu předchází to, co si myslíme. Ale mnoho lidí zůstane jen u těch slov, ať už vyřčených nebo těch v hlavš. Co je v životě hybnou silou, je čin. To, co uděláte. Ne to, co říkáte, že uděláte nebo o tom jen přemýšlíte. To je jako, když jdete na kurz xy, poslechnete si ho, ale informace z něj neuvedete do praxe. Nebo když čtete seberozvojové knížky. A tím čtením to skončí. Neuvedete získané vědomosti do svého reálného života.
Quo vadis, lídršite?
V lednu a únoru jsem na LinkedIn psal sedmidílný seriál na téma Očekávání od lídra v 21.století. Vycházel jsem z článku od Gallupu z předcovidového roku 2019 a revize z 2021 a zmapoval jsem sedm oblastí, ve kterých by měl lídr aktivně vystupovat, pojmenoval případná úskalí a také možné cesty, jak toto očekávání druhých naplnit. A to mě přivedlo na myšlenku napsat článek, který by se na leadership podíval z té druhé stránky. Tedy leaderSHITU (nebo krásně česky lídršitu). Soubory chování a přístupů, které jsou přesným opakem toho, jak bychom dnes měli/chtěli fungovat a tvořit moderní, lidské organizace, které umí pracovat se silnými stránkami lidí, jejich rozličnými osobnostmi a dovednostmi, přístupy a způsoby uvažování. Jak poznáte lídršit v praxi? Jak rozpoznáte, že vás vede člověk, který spadl do žumpy lídršitu? A co když vy sami vedete lidi - co vidíte, když se podíváte do zrcadla?
Pět zdrojů komunikačního nesouladu
Když učím své klienty mluvit anglicky, často narážíme na jeden z jejich typických strachů: „Co když mi druhá strana nebude rozumět?" Obava z jazykové bariéry je na místě, dokáže nám někdy pěkně zavařit. Když ale mluvíme všichni stejným jazykem, měla by být míra nedorozumění velmi nízká až nulová, ne? Když se nad tím zamyslíme, není to tak. I v situacích, kdy mluvíme s jiným rodilým mluvčím češtiny nebo jiného našeho rodného jazyka, který ovládáme perfektně, pozoruhodně často se stává, že si neporozumíme a potom řešíme vysvětlování, dodatečný kontext a snažíme se druhému vysvětlit, co jsme naším sdělením vlastně mysleli. Na vině je komunikační nesoulad. O co se jedná a jak se mu můžeme vyhnout?
Trénujte mezilidskou komunikaci s pomocí AI nástrojů
Rozšíření AI nástrojů může budit dojem, že mezilidská komunikace brzy nebude potřeba. V dnešní digitální éře je však komunikace klíčová. Ať už se jedná o profesní život, osobní vztahy, nebo online interakce, efektivní komunikace nám umožňuje dosahovat cílů, budovat si pevné vazby a žít spokojenější život. Díky AI dnes existují nástroje, které nám pomohou naše komunikační dovednosti posunout na další úroveň. Stačí jen chtít. Mezi ty nejrozšířenější patří nástroje generativní umělé inteligence jako Gemini od Google nebo ChatGPT od OpenAI. Tyto nástroje, poháněné umělou inteligencí, dokáží simulovat lidskou konverzaci a poskytovat nám cennou zpětnou vazbu na naše komunikační styly.
Vyšplhejte po žebříku úsudků k lepším závěrům
Kolik je jedna a jedna? Možná bez zaváhání řeknete, že dvě, a možná vás i dnes stejně jako v dětství udiví, že správná odpověď není takhle jednoznačná. Jedna a jedna totiž může být i 11. Co je to za blbost? To přece nedává smysl!? Ale ano. Dává. Když se na otázku podíváte pořádně. Tohle je jen jeden z příkladů hádanek, které jsme si navzájem rádi dávali hlavně jako děti. Jak jsme se ale mohli nechat tak nachytat i teď, když jsme dospělí a rádi o sobě uvažujeme jako o životem protřelých a zkušených?
Čtyři komunikační přešlapy, kterými spolehlivě odradíte každého kandidáta
Přilákat talentované kandidáty se v posledních letech stává poměrně náročnou disciplínou. Když už se do toho pustíte, dbejte na to, abyste své potenciální kandidáty zbytečně neodradili během výběrového řízení. V tomto článku se podíváme na čtyři nejčastější komunikační přešlapy, které k tomu mohou vést.
VIDEO: Malé experimenty jako klíč k růstu
Změnu vnímáme jako něco velkého. Je to v našich očích taková magie. Najednou si všimneme, že se člověk, kterého dobře známe, chová úplně jinak. Najednou třeba při konfliktu nekřičí, ale mlčí. Nebo si klademe otázku, jak se to stalo, že náš soused má najednou, jakoby ze dne na den o deset kilo míň?! Změna se ale skutečně neděje přes noc. K opravdové a trvalé změně, zejména pokud přijde na změnu vzorců chování, dochází vždy postupně po malých částečných úpravách. To, jak změnu vnímáme jako něco velkého, nás činí méně odvážnými se do ní pustit. V říjnu měl náš Šimon možnost vystoupit na TEDx konferenci na své Alma Mater UNYP v Praze a představit publiku v rámci svého talku koncept malých experimentů a toho, proč jsou klíčem ke smysluplnému a udržitelnému růstu. A to je rozhodně An Idea Worth Spreading. Tak nečekejte a hned si ho pusťte!
Motivace, disciplína a jak nás ženou vpřed
Slova jako cíl, plán, nebo ukazatel pokroku patří dnes do slovníku asi každého z nás. Je jedno, jestli působíte ve výrobě, pracujete v kanceláři, vlastníte firmu nebo teprve studujete. Všichni víme, že je důležité vědět, kam jdeme, protože tím minimalizujeme riziko, že náš čas a úsilí vynaložíme zbytečně. Správně stanovený cíl je ale teprve začátkem cesty. Je důležité zajistit, abychom se na ni nejenom vydali, ale abychom na ní setrvali, drželi tempo a hýbali se, byť někdy pomalu, ale jistě směrem k vytoužené destinaci. Jakmile už se na cestu vyprávíme, velkou roli v našem setrvání na ní hrají motivace a disciplína. Dvě síly, které nás pohání kupředu, i když každá trochu jiným způsobem. Nevyplatí se spoléhat jen na jednu z nich, lepší strategií je seznámit se s oběma a umět je účelně využívat podle situace.
(Ne)komunikace ve firmě
Jak byste ohodnotili komunikaci ve svém týmu nebo celé firmě? Možná si říkáte, že funguje skvěle. Máte nastavené komunikační kanály, všichni znají společné dohody jak a kde co řešit a když někdo bude mít dotaz, dveře jsou otevřené. Stačí se zeptat. Možná to ale není všechno tak jednoduché. Co když se vaši lidé bojí otázku vznést? Mají snad strach z vás jako lídra? Odpověď nejen na tuto otázku v dnešním článku přináší Maja Bourková, rozmotávač myšlenek a průvodce podvědomím pro osobní i profesní život. Koučka a facilitátorka firemních kruhů, která se specializuje mimo jiné i na práci s emocemi ve firmě.
Dvakrát mlč, jednou mluv aneb zdrženlivost v komunikaci
Mluviti stříbro, mlčeti zlato. To je věta, kterou už každý z nás někdy slyšel. Málokdo se podle ní ale opravdu řídí. A tak někdy mluvíme dřív, než myslíme. A dost často to má katastrofální důsledky. Zdrženlivost nebo jednoduše umění mlčet je základní komunikační dovedností, která vás nejen uchrání před přešlapy zaviněnými zbrklostí, ale pomůže vám také prohloubit konverzaci jako takovou a vaše vztahy s druhými. Co tedy zdrženlivost je a jak ji aplikovat v komunikaci?
VIDEO PODCAST: Jak motivovat a vzdělávat zaměstnance a zároveň nezapomínat na sebe
Proč je důležité interní vzdělávání a seberozvoj? Co je třeba si uvědomit, než k nim přistoupíte? Jak k nim motivovat své zaměstnance i sám sebe? Kolik času bychom jim měli věnovat? Jak měřit výsledky a jejich reálný dopad? Na všechny tyhle otázky odpovídal Šimon Steffal, náš CVO v podcastu DoToho! s Janem Coufalem. Hlavním tématem byla motivace a vzdělávání zaměstnanců.