Čtyři komunikační přešlapy, kterými spolehlivě odradíte každého kandidáta
Únor 19, 2024
Přilákat talentované kandidáty se v posledních letech stává poměrně náročnou disciplínou.
Když už se do toho pustíte, dbejte na to, abyste své potenciální kandidáty zbytečně neodradili během výběrového řízení.
V tomto článku se podíváme na čtyři nejčastější komunikační přešlapy, které k tomu mohou vést.
Čtyři věci, na které byste si rozhodně měli dávat pozor na poli komunikace s potenciálními zájemci o volnou pozici u vás pro vás popsala Ing. Petra Vrbová Ph.D., expertka na oblast Employer Brandingu a HR marketingu.
Aktuální situace na trhu práce
Český trh práce je jedním z nejstrnulejších minimálně v Evropě. Je to dáno velmi nízkou nezaměstnaností, stárnoucí populací, negativním a možná až často zamítavým postojem ke zkráceným úvazkům, nízkou porodností a vstupem slabých populačních ročníků na trh práce. Navíc ani ekonomická situace v Česku se nezdá být dlouhodobě pozitivní, a proto je změna práce pro lidi čím dál více riskantní.
Na druhou stranu ale z prosincové Datové snídaně LMC resp. teď už nově Alma Career vyplývá, že podíl demotivovaných a nespokojených lidí dosáhl hodnoty 40 %, zvýšil se také o 15 % počet reakcí na volné pozice a stejně jako počet unikátních kandidátů, a to o 7 %!
Tyto údaje naznačují, že se trh práce postupně dostává do pohybu. Platí stále to, co platilo v předchozích letech – kandidáti na nové pozice jsou stále k dispozici, ale je nezbytné doručit jim atraktivní pracovní inzerát v ten pravý čas.
Komunikační přešlapy
Teď už se podíváme na konkrétní komunikační přešlapy nebo neshody, ke kterým může často během procesu získávání nových kandidátů docházet.
1. Nezajímavý pracovní inzerát a kariérní stránky
Dejte pozor na to, aby byl pracovní inzerát dostatečně informativní, aby předával potenciálním kandidátům úplné a hlavně relevantní informace. Kvalitní pracovní inzerát by měl obsahovat jasný a podrobný popis pracovní pozice. Kandidáti tak budou plně informováni o svých budoucích povinnostech.
Pozor také na správné pojmenování pozice. Častokrát se mezi inzeráty na zdánlivě vysoce manažerské pozice najdou takové, které odpovídají spíše velmi juniorní a čistě exekutivní náplni práce. Díky vhodně napsanému inzerátu se vyhnete nějaké mystifikaci, co je to za vlastně pozici, a koho na ni hledáte.
TIP! Například AGPR.DEV, vývojové oddělení skupiny ATLAS GROUP, ve svých inzerátech skvěle komunikuje nejen to, za co by nový kolega vývojář byl zodpovědný. Uvádí také, s jakými specifickými technologiemi bude pracovat, na jakém konkrétním projektu se bude podílet, jak může vypadat klasický pracovní den, jaké budou její/jeho kompetence při rozhodování a jaké jsou benefity a odměny.
Snažte se také v inzerátech a/nebo na kariérních stránkách autenticky (!) prezentovat vaši firemní kulturu, hodnoty, vizi tak, aby přitáhla opravdu relevantní kandidáty. Pokud tyto informace kandidátům nepředáte dopředu, nebo si budete hrát na něco, co skutečně nejste, kandidáty nebude práce u vás zajímat, nebo možná celkem záhy z firmy odejdou.
2. Nedostatečná komunikace během výběrového procesu
Toto je takovým dlouholetým evergreenem, že se ze strany náborářů nedodržuje reakční doba, kterou já na školeních doporučuji maximálně do 48 hodin. Její nedodržení vede primárně k frustraci u kandidátů nemluvě o tom, že negativní kandidátský zážitek silně poškozuje celkovou značku zaměstnavatele! Rychlá a pravidelná komunikace je klíčová pro udržení zájmu a respektu od kandidátů
Vždy také kandidátům dávejte vědět, v jaké fázi výběrového řízení se nachází, co je teď čeká a kdy se jim znovu ozvete. Skutečně by pro ně recruiteři měli být takoví parťáci na cestě k nové práci v dané společnosti. Není-li komunikace pravidelná a transparentní, může kandidát ztrácet zájem nebo si vytvářet falešné představy o průběhu výběrového procesu.
TIP! Opět zde uvedu AGPR.DEV, kde na kariérní stránce velmi explicitně uvádí, jak probíhají jednotlivá kola výběrového řízení. Slibují tu reakci na CV kandidátů do 3 pracovních dnů, následuje online behaviorální pohovor a pak kandidáti podstupují už whiteboard test na téma algoritmizace, datové struktury, složitost, obecný přehled v prostředí. V posledním kole se společnost spojí s bývalými šéfy daných kandidátů a ověřuje se tu skills a culture fit.
3. Nepříjemné pracovní pohovory
Když jsem už zmínila negativní vliv nedostatečné komunikace na značku zaměstnavatele, tu může velmi silně poškodit i negativní dojem z výběrového řízení jako celku. Ta může vzniknout jednak určitě na straně kandidátů, že se dostatečně nepřipravili, nezjistili si důležité informace o firmě atp. Ze strany recruiterů může také dojít k nedostatečné přípravě, kdy například profil kandidáta vidí poprvé až když ho máji fyzicky nebo online naproti sobě.
Pozor také na nepřiměřené otázky, rozhovor vedený formou výslechu a pokládání nepatřičných nebo dokonce neetických otázek.
4. Rozporuplný onboarding
Když už se vám podaří získat do společnosti nový talent, neusínejte na vavřínech a nepodceňujte onboarding. Správně provedený onboarding je klíčový pro zajištění, že nový zaměstnanec se cítí podporován a připraven na úspěšné plnění svých pracovních povinností. V opačném případě to v novém kolegovi může evokovat pocit dezorientace a ztráty motivace pro vás pracovat.
Dále, jestliže jsou informace poskytované během onboardingu nekonzistentní nebo se liší od těch, které byly představeny během náborového procesu, může to způsobit zmatek a ztrátu důvěry nového zaměstnance. Pozor také na nedostatečnou integraci do firemní kultury. Pokud totiž nedojde k “dostatečnému” začlenění do ní a míjí se tu týmová dynamika během onboardingu. Nový kolega si může připadat izolovaný a od začátku pociťovat nespokojenost s prací.
Chcete vědět, jak efektivně vést své týmy a být lepším lídrem? Pak se určitě se podívejte na naše další blogové články na toto téma. Zajímavé pro vás mohou být i webináře pro veřejnost zdarma v rámci naší akadeMMie, kde se věnujeme zejména mindsetu a komunikaci.
Nezapomeňte se také přihlásit k odběru našeho newsletteru, aby vám neunikl žádný z našich dalších článků.
Změna práce není pro kandidáty z větší části věc, kterou by si pravděpodobně užívali a těšili se na ni. Hledání nových kandidátů je pro recruitery velmi komplexní a složitou disciplínou. Pojďme si ji tedy zpříjemnit a dopřejme si na obě strany autentickou, důstojnou a pravidelnou komunikaci během celého procesu výběrového řízení v jednotlivých částech kandidátského zážitku. Držím vám pěsti!
Změňte to.
Autorka článku: Ing. Petra Vrbová Ph.D.
Petra se v marketingu pohybuje 13 let a z toho 5 let v oblasti explicitně HR marketingu a employer brandingu.
Má za sebou řadu významných náborových kampaní pro české i nadnárodní společnosti, školí veřejnost i firmy, mentoruje a finišuje s první knihou, a to o sociálních sítích v budování značky zaměstnavatele.
Ta bude k prodeji v druhé polovině března 2024.
Více informací o Petře zjistíte na www.petravrbova.cz
Zdroje:
1. Ing. Petra Vrbová Ph.D.
http://www.petravrbova.cz
Odebírejte novinky ze světa komunikace!
Další zajímavé články? Máme:
Toxické myšlenkové vzorce a jak na ně
Každý člověk si žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ten je unikátní a přímo odráží zkušenosti a vliv okolí, kterým daná osoba byla za dobu svého života vystavena. Problém nastane, když se tyto malé rozdíly spolu střetnou a ty na pohled nejzjevnější věci můžou být spouštěčem těch největších konfliktů. V takové situaci ztrácíme schopnost chápat pohled druhého a jeho vidění je v naší realitě nelogické a nemožné. Jak se tedy stane, že na první pohled očividnou skutečnost vnímáme tak zásadně rozdílně? Příčinou jsou naše mentální modely. Nikdo z nás totiž nevidí realitu takovou, jaká skutečně je. Obraz, který se nám tvoří v mysli, je souborem vzorců reprezentující naše minulé prožitky, životní přesvědčení, světonázor a k finálnímu výsledku přidáme i různá zkreslení. Dohromady naše mentální modely dávají mozaiku toho, jak si myslíme, že svět funguje.
Jak koučovací dovednosti ovlivní vaši komunikaci?
Co se stane, když se začnete učit koučovacím dovednostem: Začnete myslet i mluvit jinak. Na počátku bylo slovo. Je důležité, co říkáme. Tomu předchází to, co si myslíme. Ale mnoho lidí zůstane jen u těch slov, ať už vyřčených nebo těch v hlavš. Co je v životě hybnou silou, je čin. To, co uděláte. Ne to, co říkáte, že uděláte nebo o tom jen přemýšlíte. To je jako, když jdete na kurz xy, poslechnete si ho, ale informace z něj neuvedete do praxe. Nebo když čtete seberozvojové knížky. A tím čtením to skončí. Neuvedete získané vědomosti do svého reálného života.
Quo vadis, lídršite?
V lednu a únoru jsem na LinkedIn psal sedmidílný seriál na téma Očekávání od lídra v 21.století. Vycházel jsem z článku od Gallupu z předcovidového roku 2019 a revize z 2021 a zmapoval jsem sedm oblastí, ve kterých by měl lídr aktivně vystupovat, pojmenoval případná úskalí a také možné cesty, jak toto očekávání druhých naplnit. A to mě přivedlo na myšlenku napsat článek, který by se na leadership podíval z té druhé stránky. Tedy leaderSHITU (nebo krásně česky lídršitu). Soubory chování a přístupů, které jsou přesným opakem toho, jak bychom dnes měli/chtěli fungovat a tvořit moderní, lidské organizace, které umí pracovat se silnými stránkami lidí, jejich rozličnými osobnostmi a dovednostmi, přístupy a způsoby uvažování. Jak poznáte lídršit v praxi? Jak rozpoznáte, že vás vede člověk, který spadl do žumpy lídršitu? A co když vy sami vedete lidi - co vidíte, když se podíváte do zrcadla?
Pět zdrojů komunikačního nesouladu
Když učím své klienty mluvit anglicky, často narážíme na jeden z jejich typických strachů: „Co když mi druhá strana nebude rozumět?" Obava z jazykové bariéry je na místě, dokáže nám někdy pěkně zavařit. Když ale mluvíme všichni stejným jazykem, měla by být míra nedorozumění velmi nízká až nulová, ne? Když se nad tím zamyslíme, není to tak. I v situacích, kdy mluvíme s jiným rodilým mluvčím češtiny nebo jiného našeho rodného jazyka, který ovládáme perfektně, pozoruhodně často se stává, že si neporozumíme a potom řešíme vysvětlování, dodatečný kontext a snažíme se druhému vysvětlit, co jsme naším sdělením vlastně mysleli. Na vině je komunikační nesoulad. O co se jedná a jak se mu můžeme vyhnout?
Trénujte mezilidskou komunikaci s pomocí AI nástrojů
Rozšíření AI nástrojů může budit dojem, že mezilidská komunikace brzy nebude potřeba. V dnešní digitální éře je však komunikace klíčová. Ať už se jedná o profesní život, osobní vztahy, nebo online interakce, efektivní komunikace nám umožňuje dosahovat cílů, budovat si pevné vazby a žít spokojenější život. Díky AI dnes existují nástroje, které nám pomohou naše komunikační dovednosti posunout na další úroveň. Stačí jen chtít. Mezi ty nejrozšířenější patří nástroje generativní umělé inteligence jako Gemini od Google nebo ChatGPT od OpenAI. Tyto nástroje, poháněné umělou inteligencí, dokáží simulovat lidskou konverzaci a poskytovat nám cennou zpětnou vazbu na naše komunikační styly.
Vyšplhejte po žebříku úsudků k lepším závěrům
Kolik je jedna a jedna? Možná bez zaváhání řeknete, že dvě, a možná vás i dnes stejně jako v dětství udiví, že správná odpověď není takhle jednoznačná. Jedna a jedna totiž může být i 11. Co je to za blbost? To přece nedává smysl!? Ale ano. Dává. Když se na otázku podíváte pořádně. Tohle je jen jeden z příkladů hádanek, které jsme si navzájem rádi dávali hlavně jako děti. Jak jsme se ale mohli nechat tak nachytat i teď, když jsme dospělí a rádi o sobě uvažujeme jako o životem protřelých a zkušených?
VIDEO: Malé experimenty jako klíč k růstu
Změnu vnímáme jako něco velkého. Je to v našich očích taková magie. Najednou si všimneme, že se člověk, kterého dobře známe, chová úplně jinak. Najednou třeba při konfliktu nekřičí, ale mlčí. Nebo si klademe otázku, jak se to stalo, že náš soused má najednou, jakoby ze dne na den o deset kilo míň?! Změna se ale skutečně neděje přes noc. K opravdové a trvalé změně, zejména pokud přijde na změnu vzorců chování, dochází vždy postupně po malých částečných úpravách. To, jak změnu vnímáme jako něco velkého, nás činí méně odvážnými se do ní pustit. V říjnu měl náš Šimon možnost vystoupit na TEDx konferenci na své Alma Mater UNYP v Praze a představit publiku v rámci svého talku koncept malých experimentů a toho, proč jsou klíčem ke smysluplnému a udržitelnému růstu. A to je rozhodně An Idea Worth Spreading. Tak nečekejte a hned si ho pusťte!
Jak (ne)mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat
Mluvení před publikem je velká věda. O dost větší, než by se mohlo zdát. A je úplně jedno, zda prezentujete kolegům výsledky svého týmu, přednášíte návrh před boardem, nebo mluvíte k publiku na konferenci. Máte skvěle připravenou prezentaci, kvalitní obsah a spoustu úderných myšlenek, které chcete předat. Bylo by škoda tohle všechno kompletně zabít špatnou formou. Ale vězte, že přesně tohle se děje až překvapivě příliš často. Určité formě veřejného mluvení se nevyhne téměř nikdo z nás. A pokud náhodou máte práci, při které nepotřebujete souvisle dlouhodobě mluvit k větším skupinám lidí, ani tak článek ještě nezavírejte. Existují totiž určité nešvary, které se promítají i do běžné konverzace a činí z našeho projevu pro posluchače někdy až nepříjemnou záležitost. Na co si tedy dát pozor a jak mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat?
Motivace, disciplína a jak nás ženou vpřed
Slova jako cíl, plán, nebo ukazatel pokroku patří dnes do slovníku asi každého z nás. Je jedno, jestli působíte ve výrobě, pracujete v kanceláři, vlastníte firmu nebo teprve studujete. Všichni víme, že je důležité vědět, kam jdeme, protože tím minimalizujeme riziko, že náš čas a úsilí vynaložíme zbytečně. Správně stanovený cíl je ale teprve začátkem cesty. Je důležité zajistit, abychom se na ni nejenom vydali, ale abychom na ní setrvali, drželi tempo a hýbali se, byť někdy pomalu, ale jistě směrem k vytoužené destinaci. Jakmile už se na cestu vyprávíme, velkou roli v našem setrvání na ní hrají motivace a disciplína. Dvě síly, které nás pohání kupředu, i když každá trochu jiným způsobem. Nevyplatí se spoléhat jen na jednu z nich, lepší strategií je seznámit se s oběma a umět je účelně využívat podle situace.
(Ne)komunikace ve firmě
Jak byste ohodnotili komunikaci ve svém týmu nebo celé firmě? Možná si říkáte, že funguje skvěle. Máte nastavené komunikační kanály, všichni znají společné dohody jak a kde co řešit a když někdo bude mít dotaz, dveře jsou otevřené. Stačí se zeptat. Možná to ale není všechno tak jednoduché. Co když se vaši lidé bojí otázku vznést? Mají snad strach z vás jako lídra? Odpověď nejen na tuto otázku v dnešním článku přináší Maja Bourková, rozmotávač myšlenek a průvodce podvědomím pro osobní i profesní život. Koučka a facilitátorka firemních kruhů, která se specializuje mimo jiné i na práci s emocemi ve firmě.
Dvakrát mlč, jednou mluv aneb zdrženlivost v komunikaci
Mluviti stříbro, mlčeti zlato. To je věta, kterou už každý z nás někdy slyšel. Málokdo se podle ní ale opravdu řídí. A tak někdy mluvíme dřív, než myslíme. A dost často to má katastrofální důsledky. Zdrženlivost nebo jednoduše umění mlčet je základní komunikační dovedností, která vás nejen uchrání před přešlapy zaviněnými zbrklostí, ale pomůže vám také prohloubit konverzaci jako takovou a vaše vztahy s druhými. Co tedy zdrženlivost je a jak ji aplikovat v komunikaci?
VIDEO PODCAST: Jak motivovat a vzdělávat zaměstnance a zároveň nezapomínat na sebe
Proč je důležité interní vzdělávání a seberozvoj? Co je třeba si uvědomit, než k nim přistoupíte? Jak k nim motivovat své zaměstnance i sám sebe? Kolik času bychom jim měli věnovat? Jak měřit výsledky a jejich reálný dopad? Na všechny tyhle otázky odpovídal Šimon Steffal, náš CVO v podcastu DoToho! s Janem Coufalem. Hlavním tématem byla motivace a vzdělávání zaměstnanců.