VIDEO PODCAST: Jak motivovat a vzdělávat zaměstnance a zároveň nezapomínat na sebe

Proč je důležité interní vzdělávání a seberozvoj? Co je třeba si uvědomit, než k nim přistoupíte? Jak k nim motivovat své zaměstnance i sám sebe? Kolik času bychom jim měli věnovat? Jak měřit výsledky a jejich reálný dopad? Na všechny tyhle otázky odpovídal Šimon Steffal, náš CVO v podcastu DoToho! s Janem Coufalem. Hlavním tématem byla motivace a vzdělávání zaměstnanců.

Informace jako negentropie

Jako podnikový architekt si Tomáš Havrda všímá, jak s narůstající velikostí firem roste jejich vnitřní neuspořádanost (entropie). Firmy zvyšují počet klientů, zaměstnanců, manažerů, procesů, dokumentů, cílů, technologií, dat, dodavatelů, produktů a služeb, legislativních požadavků... S tím roste objem firemní komunikace. Proto je v podnicích potřeba dbát na práci s rychle rostoucím počtem informací, který růstu neuspořádanosti zabraňuje (negentropie). Až potud je všechno v pořádku. Co už je ale problematičtější je situace vně těchto firem. Pokud firmy rostou, mají čím dál větší vliv na svá okolí. Může se stát, že si dokáží prosadit zájmy, které jdou na úkor ostatních, méně úspěšných firem. Ale i na úkor veřejnosti. Proto vznikl tzv. nefinanční reporting v rámci ESG (Enviromental, Social Governance), ve kterém mají firmy větší povinnost informovat veřejnost o způsobech svého řízení a o svých aktivitách v sociální oblasti a o svých aktivitách k životnímu prostředí.

Pozorujete, interpretujete nebo hodnotíte?

Každý, kdo jako dítě nebo mladý dospělý sledoval seriál Věřte, nevěřte, dobře ví, že věci nejsou vždycky tak, jak se zdají. Ale možná vás překvapí, že ani v „objektivní realitě“ mimo seriál věci dost často nejsou takové, jaké se zdají právě nám. Na svět kolem nás totiž neustále pohlížíme skrze sérii filtrů a pokřivených skel neviditelných brýlí, které nám sedí neustále na nose. A ty jsou u každého člověka unikátní. Nasazuje nám je zkušenost, životní zážitky a proces učení. Ty všechny přidávají v průběhu let kousky do mozaiky neviditelné skleněné vitráže, která pak barví svět, jež skrze ni pozorujeme do různých odstínů. (1) Navíc nám náš mozek někdy trochu lže, aby si usnadnil práci. Takže, vidíme nějakou věc, něco si o ní myslíme, ale zároveň existuje velká pravděpodobnost, že někdo jiný vidí tu stejnou věc úplně jinak. (2) Jak se potom máme jeden s druhým domluvit?

Kouč, mentor nebo terapeut? Jak si správně vybrat?

Chcete se v životě nebo v kariéře posunout, zlepšit a kontinuálně na sobě pracovat a rozhodli jste se nechat se v tom vést odborníkem. Jasné je, že si musíte lidsky sednout. Co vás ale může zaskočit, je náročnost výběru toho správného profesionála. Ten je totiž naprosto klíčový z hlediska výsledků, kterých chcete dosáhnout. Měli byste oslovit kouče, mentora, nebo snad terapeuta? Každý z nich totiž pracuje jinak, a hodí se pro jiný typ práce na sobě. Jaké jsou tedy hlavní rozdíly?

Komunikační výzvy 21. století

Komunikace je klíč. Aspoň tak zní notoricky všeobecně známé klišé, které možná i někteří z nás aspoň občas rádi nabídneme jako univerzální radu někomu, kdo řeší neshody, konflikty, nebo jiné problémy, typicky ve vztazích s ostatními. A tak by se mohlo zdát, že v době, kdy jsme neustále online a druzí jsou doslova jen jednu zprávu daleko, bychom přece měli být úplně bez problému, ne? Jenže - chyba lávky! Nestačí jen nějak komunikovat. Je potřeba komunikovat správně a dobře a také mít na paměti, že i když jsme ve spojení daleko víc, než tomu bývalo kdy dřív, pořád existují výzvy a typické nešvary, které mohu našim mezilidským vztahům zavařit, a komunikaci mezi námi pořádně zkomplikovat. Čemu tedy čelíme a na co si dát pozor při komunikaci v 21. století?

Leadership & tyrkysová firma: Jak to jde dohromady?

Když jsem založil Mindset Mentors, měl jsem nejen o podnikání velmi naivní představy. Vybaven omezeným množstvím zkušeností a zaručených rad z knih o leadershipu, jsem se směle pustil do budování firmy, kterou jsem chtěl položit na principech svobody, silných stránek, společné vize a zvědavosti. Od dětství jsem měl vždy velmi silnou potřebu svobody - ve škole to vytvářelo zajímavé konflikty s autoritou systému, který už tehdy nedával moc smysl, v pracovním světě jsem pak hodně narážel s mojí oblíbenou otázkou “Proč…?”, kterou jsem pokládal vždy, když mi nebyly jasné důvody nějaké činnosti. To pak zcela přirozeně vedlo k tomu, že jsem Mindset Mentors přivedl v legální existenci již s tím, že to bude svobodná firma. To přece musí chtít každý, ne?

Komunikační fair play, aneb jak se bránit komunikačním faulům

Fair play je ve sportovním světě termín, který zná každý. A ten, kdo náhodou ne, s ním rozhodně bude seznámen, má-li si dále ponechat výsadu účastnit se nejen týmových klání. Rány pod pás se prostě nenosí - a abychom byli spolu schopni na hřišti zápolit jako lidé a ne jako zvířata, máme jasně daná a odsouhlasená pravidla, která by měl jedinec respektovat, většinou bez nějaké dlouhé diskuze. Jak je tedy možné, že v další, nám lidem vlastní disciplíně, můžete dostat tvrdý úder na solar, a žádný rozhodčí s červenou kartou se odnikud nepřižene, aby protivníka poslal na lavičku „vychladnout”? Komunikační fauly můžou být zásadní pro naše vztahy, protože se jich můžeme nevědomky dopouštět na druhých i my osobně. A pokud jsme my jejich terčem, pak nám nezbývá než se proti nim postavit a bránit se sami.

FireMMní kultura aneb jak to děláme u nás: #1 Naše hodnoty

Často se mi stává, že když s někým mluvím o své práci, nakonec vůbec neřešíme to, čím se zabývá naše organizace nebo jaká je moje role. Když mluvím o nás, většinou se zvědavost ubere směrem dovnitř, hlouběji. Zřejmě tomu nahrává fakt, že naše organizace nefunguje tradičním hierarchickým uspořádáním, ale její řízení je „placaté”. Typy organizací, jak je popsal Frederic Laloux, vám přibližujeme v našem jiném článku. Cílem v tomto seriálu o Mindset Mentors je přiblížit vám naši firemní kulturu, aneb jak se to dělá u nás.

Jak mluvíte sami k sobě a proč na tom záleží?

Komunikace je klíčem ke zdravým vztahům. A to platí i o komunikaci směrem dovnitř. Není od věci si budovat pěkný a zdravý vztah i k sobě samému. A to, jakým způsobem sami k sobě promlouváme nahlas i v našem nitru, velmi zásadně určuje, jaké emoce budeme prožívat a jak na jejich základě pak budeme jednat. To se projeví navenek i v naší realitě. Náš vnitřní dialog je tedy rozhodně téma, které stojí za prozkoumání. Defakto nikdy nejsme v úplném tichu. I když se nám podaří umlčet okolní svět, jeden hlas ztišit nelze. Je totiž v naší hlavě a vlastně ani nemluví nahlas. Vysílá signály v podobě slov, obrazů a myšlenek. A těmi v mžiku dokáže změnit naši náladu. Má nad námi velkou moc. A tak bychom ho neměli podceňovat.

Jak vám reflektivní setkání pomohou k vyšší efektivitě a jak je dělat správně

Po každém zdárně dokončeném projektu následuje oslava. Proti tomu nic nenamítáme. Ale pokud chcete z dlouhodobého hlediska růst a pracovat stále více efektivněji, zvažte zařadit do svých procesů ještě jedno setkání. Než se vydáte dál směrem k novému projektu, ještě se krátce ohlédněte za tím právě odškrtnutým. Pravidelná reflexe práce, úkolů, zvolených postupů a spolupráce totiž značně přispívá nejen k soudržnosti týmů, ale umožňuje vám přesně identifikovat best practices a oblasti pro zlepšení.

Talent management: Poznejte, jaké máte ve firmě talenty

Motivace zaměstnanců, zvýšení efektivity práce, nábory nových tváří, budování sebedůvěry leaderů i konkurenceschopnosti celého vašeho týmu. S tím vším může vaší firmě pomoci moderní talent management. O co se jedná a proč byste jeho principům měli věnovat pozornost? To vám v rámci naší spolupráce prozradí společnost TALENT KOMPAS, která vyvíjí produkty v oblasti talent managementu, leadershipu a osobního rozvoje.

Mapa není terén, aneb proč nespoléhat na autopilota

Už se vám někdy stalo, že jste se v neznámém prostředí nechali vést navigací a skončili jste někde bezradně v poli? Možná jste na základě pozorování okolí měli pochybnosti o správnosti trasy, ale rozhodli jste se přesto důvěřovat GPS. Návody, mapy a navigace jsou skvělými pomocníky, ale nejsou všespásné. A stejně tak je to s jakýmikoli nástroji a strategiemi (nejen) v komunikaci. Mapa je totiž jen zjednodušenou interpretací skutečného terénu, který je ale vždy komplexnější a složitější. Pokud si osvojíte mentální model s příznačným názvem „Mapa není terén“, snížíte pravděpodobnost, že se dostanete do komunikační slepé uličky.