Mapa není terén, aneb proč nespoléhat na autopilota

Už se vám někdy stalo, že jste se v neznámém prostředí nechali vést navigací a skončili jste někde bezradně v poli? Možná jste na základě pozorování okolí měli pochybnosti o správnosti trasy, ale rozhodli jste se přesto důvěřovat GPS. Návody, mapy a navigace jsou skvělými pomocníky, ale nejsou všespásné. A stejně tak je to s jakýmikoli nástroji a strategiemi (nejen) v komunikaci. Mapa je totiž jen zjednodušenou interpretací skutečného terénu, který je ale vždy komplexnější a složitější. Pokud si osvojíte mentální model s příznačným názvem „Mapa není terén“, snížíte pravděpodobnost, že se dostanete do komunikační slepé uličky.

Feynmanova technika jako klíč k získání nových kompetencí

Umíte se učit? Protože pokud ne, možná se nevědomky obíráte o značný potenciál. Spousta z nás má učení spojené se školou a představí si pod ním klasické biflování dat, slovíček či seznamů nazpaměť. A většina z nás je asi ráda, že už to má za sebou. Pravdou ale je, že se učíme celý život. Ať už neúmyslně tím, jak na nás působí prostředí, nebo záměrně, když se třeba přihlásíme na kurz, webinář nebo workshop. Když už tedy investujete čas, peníze a úsilí, stojí za to prozkoumat, jak na to, abyste si z každé takové vzdělávací příležitosti odnesli co nejvíce. S tím vám může pomoci například Feynmanova technika, na kterou se dnes společně zaměříme.

VIDEO PODCAST: Jak připravit svůj tým na převzetí zodpovědnosti

Naši dva lídři jsou každý z úplně jiného těsta. A právě z toho jako firma těžíme. Šimon Steffal a Petra Sobotková se v podcastu Zážeh s Martin Hurych rozpovídali o tom, co je štve na tom druhém a jak s tím konstruktivně pracují. 🤝🏼 Pokud tedy máte v týmu rozdílné povahy vězte, že to může být spíše výhoda. Nejen pro lídry bude také užitečné téma vedení lidí a především zodpovědnosti – jak své lidi připravit na její převzetí a jak je k tomu motivovat. Druhým z našich firemních nosných témat je komunikace. A tak jsme se k ní stočili i v podcastu. Dozvíte se například, jak na tom aktuálně jsou malé a střední firmy co do komunikace a jak můžete komunikačně vytěžit kuřácké koutky. Ať už se tedy chcete dozvědět více o Mindset Mentors jako takových, chcete vést lidi, kteří produktivně přijímají odpovědnost, nebo pátráte po tom, jak lépe komunikovat, určitě si v podcastu najdete to svoje.

Jak vyzrát (nejen) na overthinking, aneb proč a jak pracovat s vedením pozornosti

Když svým myšlenkám dáme volný průchod, nezřídka jsme výsledkem překvapeni. Náš mozek se opravdu činí a je schopen vytvořit až kuriózní scénáře. Na začátku tohoto procesu je ale ještě něco. Aby v nás podnět mohl vyvolat myšlenku, musíme mu nejprve věnovat pozornost. Proto není od věci naučit se s pozorností pracovat a správně ji vést. Přímo totiž ovlivňuje charakter myšlenek, které budete mít a na jejichž základě budete jednat. To, kam směřujeme naši pozornost, je důležité i ve vztahu k overthinkingu a ruminaci. Tyto fenomény, jejich vznik a negativní dopad na lidské životy jsme podrobněji popsali v našem předchozím článku. Dnes se podíváme na to, jak cyklus ruminace či nadbytečného přemýšlení přerušit a jak mu efektivně předcházet.

Co je to overthinking a jak ho odhalit

Náš mozek nedokáže nepřemýšlet. I ve chvíli, kdy se v rámci meditace snažíme myšlenky vytěsnit a soustředit se jen na svůj dech, nám to na pozadí v hlavě šrotuje. Je úžasné, jak výkonný lidský mozek je. Řídí celé tělo, nepřeberné množství všemožných procesů, které všechny zajišťují náš optimální stav a komfort. Paradoxně, ten stejný mozek nám dokáže způsobit i pěkně intenzivní trápení. A může za to ta stejná výkonnost. Jedná se o chvíle, kdy takzvaně „overthinkujeme“ neboli nad něčím nadbytečně přemýšlíme. Co to tedy overthinking vlastně je, co nás k němu vede a jak se s ním vypořádat?

Jak na efektivní online meetingy

Meetingy a jejich (ne)efektivita jsou věčným tématem provázejícím snad každou organizaci. Některé firmy jedou schůzky v zaběhlých kolejích. Je jedno, že to nikoho nebaví, většinou se toho příliš nevyřeší a minimálně polovina lidí je duchem úplně někde jinde. Jenže v online prostředí se všechny tyto nešvary ještě násobí, a co hůř, přidávají se další faktory a nástrahy, které činí efektivitu takového setkání takřka nedosažitelnou. Znamená to tedy, že byste se měli scházet výhradně osobně, protože virtuálně to nemá cenu? Ne, pokud se naučíte online schůzky správně vést!

Online nebo offline? Důležitější, než byste čekali, aneb 6 nástrah online meetingů.

Jeden by řekl, že nejnáročnější částí meetingu je najít termín, který bude všem pozvaným vyhovovat. To ale není tak úplně pravda. Nejtěžší je zajistit, aby z toho, když už se všichni sejdou na jednom místě ve stejný čas, vypadlo opravdu něco použitelného, ideálně s větší přidanou hodnotou, než by přineslo jiné (třeba asynchronní) řešení. Problémy s plánováním částečně řeší online meetingy, protože umožňují lidem připojit se opravdu odkudkoliv a šetří čas jinak potřebný na dojíždění. A to není jediná výhoda schůzek ve virtuálním prostoru. Nejedná se ale o lepší alternativu ke schůzkám face to face. Meetingy v online prostředí mají celou řadu svých specifických nešvarů a udržet jejich efektivitu je dost náročný oříšek.

TALKSHOW Citronáda | Buzzwordy nebo téma dneška: WORKoholismus a WORK life-balance

Co je ještě „zdravé pracovní nasazení“ a co už je WORKoholismus? A není honba za worklife balancem jenom nějaká výmluva pro lenochy? Jak si zachovat duševní zdraví a nezbláznit se z toho? O tom si povídala Lucie Zitterbartová se skvělými hosty - Vaškem Strnadelem a Šimonem Steffalem.

Naučte se dobře strachovat: Nástroje, jak se méně bát a více radovat

Přiznejte si to. Život může být děsivý. Sledujete zprávy a vidíte, co všechno se kolem děje. Přicházíte o spánek, který vám kradou ustrašené myšlenky. Bojíte se o blízké, o rodinu, o práci, o klima, o děti… nevíte, co bude a jaké to bude. Zažíváte vnitřní třes a společně s otázkami „proč“ a „co kdyby“ si na vlastní kůži zažíváte pocity úzkosti, strachu a bezmoci.

Proč a jak zvyšovat smysluplnost práce

Představte si, že byste vykonávali práci, která vám samotným připadá zbytečná nebo vám nedává smysl. Nerozumíte tomu, proč děláte to, co děláte a proč se to po vás vůbec chce. Jak byste k takové práci přistupovali? Možná byste ji otrocky bez přemýšlení plnili krok za krokem tak, jak vám bylo zadáno. A protože by vám na výsledku nezáleželo, vaše úsilí by asi nebylo zrovna vysoké. Proč se taky namáhat, když to stejně nemá smysl, že? Smysluplnost práce je naprosto zásadním faktorem v efektivitě lidí, týmů i firem. Dokáže hrát rozhodující roli v tom, jak se budou vaši zaměstnanci cítit a jak kvalitně budou odvádět přidělené úkoly.

Nenechte se sebou mávat aneb základy firemní asertivity

Svět práce se neustále mění. Pandemie přišla a odešla, ale to zdaleka neznamená, že budeme nyní dál plout v poklidu. Naopak. Pracovní vody se dokáží někdy pořádně rozvířit, když se v jedné kanceláři potká několik různých osobností. Ještě nikdy se na pracovišti nestřetávalo tolik generací naráz. V dnešní době je jich najednou až pět a to už je pořádná dávka různých pohledů, životních stylů a hodnotových žebříčků. Logicky se tedy tvoří třecí plochy a lidé mohou být zaskočeni chováním svých kolegů. Mnoho obočí například zvedá vysoká míra asertivity nově na trh vstupující generace Z. Možná je to ale něco, co se od nich všichni můžeme učit.

Co je a co není empatie

Dnes se setkáte s různými definicemi empatie, které se budou lišit v závislosti na tom, koho se zeptáte. Není to ale jen další buzzword, který v posledních měsících oblažuje sociální sítě. Je to klíčová lidská schopnost, která nám umožňuje porozumět a vcítit se do toho, co prožívá druhý člověk. A v tomto rychlém, komplexním a často asynchronním světě nabývá o to větší důležitosti. To, že jsem empatický opravdu neznamená, že čtu lidem myšlenky a vím přesně, jak se cítí. Co ale umím, je porozumět jejich zkušenosti, postavit se na jejich místo, představit si emoce, které bych prožíval v jejich situaci a díky tomu umět lépe navázat vztah a třeba nabídnout to, co ten druhý potřebuje.