Proč a jak zvyšovat smysluplnost práce
Červenec 3, 2023
Představte si, že byste vykonávali práci, která vám samotným připadá zbytečná nebo vám nedává smysl. Nerozumíte tomu, proč děláte to, co děláte a proč se to po vás vůbec chce. Jak byste k takové práci přistupovali?
Možná byste ji otrocky bez přemýšlení plnili krok za krokem tak, jak vám bylo zadáno. A protože by vám na výsledku nezáleželo, vaše úsilí by asi nebylo zrovna vysoké. Proč se taky namáhat, když to stejně nemá smysl, že?
Smysluplnost práce je naprosto zásadním faktorem v efektivitě lidí, týmů i firem. Dokáže hrát rozhodující roli v tom, jak se budou vaši zaměstnanci cítit a jak kvalitně budou odvádět přidělené úkoly.
Pevně věřím, že situace nastíněná v úvodu je pro vás pouze hypotetická. Ale co vaši lidé? Dává jim jejich práce smysl? Chápou, proč jsou jim svěřovány konkrétní úkoly a ztotožňují se s nimi? Pokud ne, pak hrozí, že upadnou do rutiny pouhého bezcílného a bezmyšlenkového provádění zadaného, což se může negativně projevit na efektivitě celé firmy (1, 2).
Jistě, je možné se ptát, zda na tom záleží, když je práce nakonec hotová a to se přece počítá nejvíc, ne?
Dovoluji si tvrdit, že na tom, jak bylo výsledku dosaženo, závisí zrovna, tak, a to z hlediska přesahu do toho, jak funguje firma jako celek. Téma smysluplnosti práce by vás skutečně mělo začít zajímat.
Proč zvyšovat smysluplnost práce
Asi bychom těžko hledali firmu, která nechce růst, fungovat efektivněji, lépe nebo zapojovat inovace. A k tomuhle všemu přispívá stav, ve kterém zaměstnanci spatřují ve své práci smysl. Pokud totiž někdo něco dělá jen proto, že mu to někdo jiný řekl, vlastně je mu i jedno, jaký bude výsledek, a už vůbec se nestará o to, jak to ovlivní okolí. Oproti tomu u lidí, kterým jejich náplň práce a potažmo fungování celé firmy dává smysl, lze pozorovat celou řadu pozitivních aspektů:
Jsou více angažovaní a produktivní
Když pracujete s jasným cílem, aktivně si plánujete nejlepší a nejvíce efektivní postup.
Víte přesně, jak na to, abyste úkol dokončili rychle a přesto kvalitně (3). Nepotřebujete jen natahovat čas. A abyste mohli vidět cíl, musíte i vědět, proč danou věc děláte. Pokud znáte své “proč” a ztotožníte se s ním, bude vám na dobrém výsledku záležet a budete k němu aktivně hledat cesty.
Jak byste přistupovali k úkolu, kdy máte vypracovat report, který ani nevíte, k čemu slouží a možná ho stejně nikdo nebude číst?
A jak by se váš přístup změnil v případě, že víte, že váš report šéf použije k prezentaci výsledků oddělení před boardem, a to se může odrazit v navýšení budgetu na další rok? Najednou dává smysl si s dokumentem dát práci místo toho, abyste v rychlosti zkopírovali pár dat do excelu.
Jsou spokojenější a zdravější
Pocit marnosti a zbytečnosti není zrovna přítelem spokojenosti. Pocit naplnění a smyslu k ní ale naopak přispívá skutečně velkou měrou. Pokud vidíme hodnotu vlastní odvedené práce, máme tendencí být se svým výkonem i sebou obecně spokojenější. Smysluplná práce se projevuje pozitivně i na duševním zdraví, protože jsme schopni pracovat a zvládat stresové situace lépe, když víme, že výsledek za to bude stát. K lepšímu duševnímu zdraví smysluplná práce přispívá i tím, že snižuje riziko vyhoření (3, 4).
Jsou loajálnější a stálejší
Fluktuace zaměstnanců je častou noční můrou firem. Sotva si nováčky zaučí a oddechnou si, že už teď budou fungovat samostatně, jim noví členové týmu, ale dají často sbohem.
Zejména u generace Z, která se absolutně nebojí měnit zaměstnání, pokud jim na pracovišti něco nevyhovuje, je to častý problém. Firmy si nevědí rady, jak si talenty udržet a mají pocit, že jsou naprosto bezmocné.
Kde nepomůže multisportka, dovolená navíc ani pěkná kancelář, může velmi dobře opět zafungovat apel na vnitřní motivaci v podobě opravdu smysluplné práce. Lidé, kteří věří v to, co dělají a vidí v tom smysl, mají poměrně silný důvod zůstat. Jejich zájem totiž vychází z jejich vlastního pocitu a není založen na pomíjivých motivačních podnětech zvenčí. (5)
Více na sobě pracují, jsou kreativnější a přinášejí inovace
Motivace a angažovanost, nebo zjednodušeně vůbec zájem o vlastní práci s sebou nese touhu ji dělat co nejlépe. A sám o sobě se stát lepším. Proto vysoká smysluplnost práce podporuje zájem o seberozvoj a další učení.
Druhou rovinou takového přístupu je i hledání nových cest mimo zaběhlý rámec, kreativní přístup, odvaha zkoušet neotřelá řešení a navrhovat nové postupy. Kreativita proudí a právě tímto způsobem často vznikají inovace a převratné nové procesy, které jsou efektivnější. Opět díky tomu, že daný člověk měl upřímný zájem na výsledku své práce. (6)
Sami tedy vidíte, že rozdíl mezi těly bez duše prostě vykonávajícími úkoly a angažovanými vnitřně motivovanými zaměstnanci se může dramaticky odrazit na produktivitě a efektivitě práce, způsobu nakládání se zdroji a časem a také míře kreativity a zapojených inovací. Pokud byste takové konkurenční výhody rádi dosáhli, je načase pustit se do podpory smysluplnosti práce ve vašem týmu či firmě.
Jak zvyšovat smysluplnost práce
Jedná se o úkol na první pohled obtížný, protože změnit to, jak lidé svoji práci vnímají, nemůžete přímo. Co ale můžete, je vytvářet podmínky a dodávat jim informace, které podpoří jejich pohled na vlastní práci jako na užitečnou a smysluplnou.
Co tedy konkrétně zvyšuje pocit smysluplnosti z vlastní práce a jak toho můžete využít?
Svoboda, důvěra, autonomie
Dovolte svým lidem převzít otěže jejich úkolů. Neříkejte jim, jak mají věci dělat, pokud vás o to nepožádají. Dejte jim svobodu dělat věci po svém, kreativně a efektivně. Dovolte jim vidět, proč jste daný úkol svěřili právě jim. Pravděpodobně tomu tak bylo kvůli určitým schopnostem, které mají. Důvěřujte jim tedy, že díky nim dokážou úkol zvládnout.
Pokud máme pocit, že skutečně můžeme ovlivnit, jak naše práce probíhá, vnímáme ji jako významně smysluplnější. Kontrolujte výsledky, poskytujte zpětnou vazbu, pomozte v případě problému a zbytek nechte na lidech.
Kontext, přesah a souvislosti
Aby lidé mohli vidět a vnímat dopady a důležitost úkolů, které jim zadáváte, je zásadní, aby byli dobře informovaní o tom, jak jejich práce zapadá do celkové činnosti týmu, firmy a jakou roli hrají v jejím fungování.
Proto věnujte dostatek času konverzaci s kolegy na toto téma a ujistěte se, že chápou, jak na jejich výsledky konkrétně budou navazovat další kroky, kdo bude s výstupy, které dodají, pracovat, a k čemu finálně celý daný proces povede.
To podpoří pocit, že jsou lidé nejen zodpovědní sami za sebe, ale že jsou také součástí většího celku, který je přesahuje a tím, jak kvalitně odvedou svoji práci, mohou pozitivně ovlivnit konečný výstup.
Dobře můžete využít také misi vaší společnosti a ujistit se, že lidé, kteří ve firmě pracují, jí rozumí a ideálně ji berou za svou.
Silné stránky a příležitosti pro další rozvoj
Týmy jsou sdružením mnoha jedinečných talentů a silných stránek. Pokud je chytře využijete a rozdělíte role nebo úkoly na jejich základě, výrazně tím zvýšíte pocit smysluplnosti práce pro dané lidi. Když jim totiž zadáte činnost, která jim půjde dobře od ruky, docílíte nejen rychlejších a efektivnějších výsledků, ale také pocitu uspokojení z dobře odvedené práce, který si zaměstnanec odnese.
Máloco nás dokáže tak potěšit, jako když jsme pyšní na vlastní práci.
Abyste ale zabránili rutině, nezapomínejte na osobní rozvoj svých lidí. Jakékoli poslání či sebezábavnější činnost začne pomalu pozbývat prvky smysluplnosti, pokud se stane monotónní a chybí jí změna. Proto vyhledávejte a informujte členy svého týmu o možnosti absolvování školení, kurzů nebo workshopů, které jim umožní svoji roli rozšířit, nebo objevit nový úhel pohledu a způsob vykonávání stávající pracovní náplně.
Pocit, že se učíme novému a pohybujeme se kupředu podporuje celkový smysl, který ve své práci vnímáme.
Naslouchání, zájem a ocenění
Jedná se spíše o pocit, že vám na nich příliš nezáleží jako na lidech, že se o ně nezajímáte. Naopak, pokud svým lidem věnujete dostatek času a upřímný zájem, uvidíte, jak velký pozitivní dopad to bude mít na to, aby vlastní práci dokázali vidět jako smysluplnou a hodnotnou.
Soustřeďte se na to, abyste kolegům aktivně naslouchali. Pořádejte pravidelná setkání jeden na jednoho, najděte si čas na občasný neformální pokec a především, nebojte se oceňovat.
Vyzdvihnutím konkrétního chování, úsilí nebo výsledku dáte kolegovi najevo, že si vážíte jeho práce a přínosu, což opět podpoří i jeho pozitivní vnímání vlastní práce. Jen pozor, abyste skutečně oceňovali. O rozdílu mezi pochvalou a oceněním, a jak na něj si můžete přečíst v našem článku.
Vnitřní motivace je jedním z největších zdrojů energie a chuti dobře odvádět práci. Je to ale zdroj vskutku cenný a nedá se jen tak vyvolat. Jedním z jejích stimulů je pocit, že na naše práce je důležitá, že je smysluplná a záleží na tom, zda ji dobře odvedeme.
Členové týmů, kteří takto vlastní práci vnímají, jsou iniciativnější, motivovanější a pracují velmi efektivně, z čehož těží celá firma. Z pozice lídra můžete tento jejich pocit podpořit každodenními drobnými kroky a sami uvidíte, jak se vám to pozitivně vrátí.
Zkuste tedy kromě ekonomických ukazatelů sledovat i celkovou smysluplnost práce, vytvořte pro ni příznivé podmínky podle našich tipů a
Změňte to.
Autor článku: Gabriela Gargošová
Zdroje:
(1)Bailey, C., & Madden, A. (2016). What Makes Work Meaningful — Or Meaningless. MIT Sloan Management Review
(2) Fletcher, L., & Robinson, M. A. (2014). What’s the point? The importance of meaningful work. Journal of Business Ethics
(3) Pincus, J. D. (2022). Employee Engagement as Human Motivation: Implications for Theory, Methods, and Practice. Integrative Psychological and Behavioral Science
(4) Ross, M. (2021, December 14). 9 Benefits of Meaningful Work. Marie Claire Ross.
(5) McKinsey & Company. (2021, June 28). Making work meaningful from the C-suite to the frontline. McKinsey & Company.
(6) Frontiers. (2016, January 13). Self-Determination and Meaningful Work: Exploring Socioeconomic Constraints. Frontiers.
(7) Robinson, R. (2015, May 18). Meaningful Work For Everyone: The 3 Conditions That Lead To Your Best Work. Buffer.
Odebírejte novinky ze světa komunikace!
Další zajímavé články? Máme:
Zpětná vazba je hard skill
Inovace. Flexibilita. Kvalitní a efektivní spolupráce. Rychlý cyklus učení a zlepšování se. Konstruktivní řešení pnutí v týmu. Tohle všechno potřebujeme k přežití v době, která je rychlá, nepředvídatelná a klade na nás nároky jako nikdy dřív. I přes všechen technologický rozvoj (nebo možná právě kvůli němu) je mezilidská komunikace klíčová dovednost. Dobrá zpráva je, že jako každá jiná dovednost se dá naučit a celoživotně zlepšovat.
Toxické myšlenkové vzorce a jak na ně
Každý člověk si žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ten je unikátní a přímo odráží zkušenosti a vliv okolí, kterým daná osoba byla za dobu svého života vystavena. Problém nastane, když se tyto malé rozdíly spolu střetnou a ty na pohled nejzjevnější věci můžou být spouštěčem těch největších konfliktů. V takové situaci ztrácíme schopnost chápat pohled druhého a jeho vidění je v naší realitě nelogické a nemožné. Jak se tedy stane, že na první pohled očividnou skutečnost vnímáme tak zásadně rozdílně? Příčinou jsou naše mentální modely. Nikdo z nás totiž nevidí realitu takovou, jaká skutečně je. Obraz, který se nám tvoří v mysli, je souborem vzorců reprezentující naše minulé prožitky, životní přesvědčení, světonázor a k finálnímu výsledku přidáme i různá zkreslení. Dohromady naše mentální modely dávají mozaiku toho, jak si myslíme, že svět funguje.
Jak koučovací dovednosti ovlivní vaši komunikaci?
Co se stane, když se začnete učit koučovacím dovednostem: Začnete myslet i mluvit jinak. Na počátku bylo slovo. Je důležité, co říkáme. Tomu předchází to, co si myslíme. Ale mnoho lidí zůstane jen u těch slov, ať už vyřčených nebo těch v hlavš. Co je v životě hybnou silou, je čin. To, co uděláte. Ne to, co říkáte, že uděláte nebo o tom jen přemýšlíte. To je jako, když jdete na kurz xy, poslechnete si ho, ale informace z něj neuvedete do praxe. Nebo když čtete seberozvojové knížky. A tím čtením to skončí. Neuvedete získané vědomosti do svého reálného života.
Quo vadis, lídršite?
V lednu a únoru jsem na LinkedIn psal sedmidílný seriál na téma Očekávání od lídra v 21.století. Vycházel jsem z článku od Gallupu z předcovidového roku 2019 a revize z 2021 a zmapoval jsem sedm oblastí, ve kterých by měl lídr aktivně vystupovat, pojmenoval případná úskalí a také možné cesty, jak toto očekávání druhých naplnit. A to mě přivedlo na myšlenku napsat článek, který by se na leadership podíval z té druhé stránky. Tedy leaderSHITU (nebo krásně česky lídršitu). Soubory chování a přístupů, které jsou přesným opakem toho, jak bychom dnes měli/chtěli fungovat a tvořit moderní, lidské organizace, které umí pracovat se silnými stránkami lidí, jejich rozličnými osobnostmi a dovednostmi, přístupy a způsoby uvažování. Jak poznáte lídršit v praxi? Jak rozpoznáte, že vás vede člověk, který spadl do žumpy lídršitu? A co když vy sami vedete lidi - co vidíte, když se podíváte do zrcadla?
Pět zdrojů komunikačního nesouladu
Když učím své klienty mluvit anglicky, často narážíme na jeden z jejich typických strachů: „Co když mi druhá strana nebude rozumět?" Obava z jazykové bariéry je na místě, dokáže nám někdy pěkně zavařit. Když ale mluvíme všichni stejným jazykem, měla by být míra nedorozumění velmi nízká až nulová, ne? Když se nad tím zamyslíme, není to tak. I v situacích, kdy mluvíme s jiným rodilým mluvčím češtiny nebo jiného našeho rodného jazyka, který ovládáme perfektně, pozoruhodně často se stává, že si neporozumíme a potom řešíme vysvětlování, dodatečný kontext a snažíme se druhému vysvětlit, co jsme naším sdělením vlastně mysleli. Na vině je komunikační nesoulad. O co se jedná a jak se mu můžeme vyhnout?
Trénujte mezilidskou komunikaci s pomocí AI nástrojů
Rozšíření AI nástrojů může budit dojem, že mezilidská komunikace brzy nebude potřeba. V dnešní digitální éře je však komunikace klíčová. Ať už se jedná o profesní život, osobní vztahy, nebo online interakce, efektivní komunikace nám umožňuje dosahovat cílů, budovat si pevné vazby a žít spokojenější život. Díky AI dnes existují nástroje, které nám pomohou naše komunikační dovednosti posunout na další úroveň. Stačí jen chtít. Mezi ty nejrozšířenější patří nástroje generativní umělé inteligence jako Gemini od Google nebo ChatGPT od OpenAI. Tyto nástroje, poháněné umělou inteligencí, dokáží simulovat lidskou konverzaci a poskytovat nám cennou zpětnou vazbu na naše komunikační styly.
Vyšplhejte po žebříku úsudků k lepším závěrům
Kolik je jedna a jedna? Možná bez zaváhání řeknete, že dvě, a možná vás i dnes stejně jako v dětství udiví, že správná odpověď není takhle jednoznačná. Jedna a jedna totiž může být i 11. Co je to za blbost? To přece nedává smysl!? Ale ano. Dává. Když se na otázku podíváte pořádně. Tohle je jen jeden z příkladů hádanek, které jsme si navzájem rádi dávali hlavně jako děti. Jak jsme se ale mohli nechat tak nachytat i teď, když jsme dospělí a rádi o sobě uvažujeme jako o životem protřelých a zkušených?
Čtyři komunikační přešlapy, kterými spolehlivě odradíte každého kandidáta
Přilákat talentované kandidáty se v posledních letech stává poměrně náročnou disciplínou. Když už se do toho pustíte, dbejte na to, abyste své potenciální kandidáty zbytečně neodradili během výběrového řízení. V tomto článku se podíváme na čtyři nejčastější komunikační přešlapy, které k tomu mohou vést.
VIDEO: Malé experimenty jako klíč k růstu
Změnu vnímáme jako něco velkého. Je to v našich očích taková magie. Najednou si všimneme, že se člověk, kterého dobře známe, chová úplně jinak. Najednou třeba při konfliktu nekřičí, ale mlčí. Nebo si klademe otázku, jak se to stalo, že náš soused má najednou, jakoby ze dne na den o deset kilo míň?! Změna se ale skutečně neděje přes noc. K opravdové a trvalé změně, zejména pokud přijde na změnu vzorců chování, dochází vždy postupně po malých částečných úpravách. To, jak změnu vnímáme jako něco velkého, nás činí méně odvážnými se do ní pustit. V říjnu měl náš Šimon možnost vystoupit na TEDx konferenci na své Alma Mater UNYP v Praze a představit publiku v rámci svého talku koncept malých experimentů a toho, proč jsou klíčem ke smysluplnému a udržitelnému růstu. A to je rozhodně An Idea Worth Spreading. Tak nečekejte a hned si ho pusťte!
Jak (ne)mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat
Mluvení před publikem je velká věda. O dost větší, než by se mohlo zdát. A je úplně jedno, zda prezentujete kolegům výsledky svého týmu, přednášíte návrh před boardem, nebo mluvíte k publiku na konferenci. Máte skvěle připravenou prezentaci, kvalitní obsah a spoustu úderných myšlenek, které chcete předat. Bylo by škoda tohle všechno kompletně zabít špatnou formou. Ale vězte, že přesně tohle se děje až překvapivě příliš často. Určité formě veřejného mluvení se nevyhne téměř nikdo z nás. A pokud náhodou máte práci, při které nepotřebujete souvisle dlouhodobě mluvit k větším skupinám lidí, ani tak článek ještě nezavírejte. Existují totiž určité nešvary, které se promítají i do běžné konverzace a činí z našeho projevu pro posluchače někdy až nepříjemnou záležitost. Na co si tedy dát pozor a jak mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat?
Motivace, disciplína a jak nás ženou vpřed
Slova jako cíl, plán, nebo ukazatel pokroku patří dnes do slovníku asi každého z nás. Je jedno, jestli působíte ve výrobě, pracujete v kanceláři, vlastníte firmu nebo teprve studujete. Všichni víme, že je důležité vědět, kam jdeme, protože tím minimalizujeme riziko, že náš čas a úsilí vynaložíme zbytečně. Správně stanovený cíl je ale teprve začátkem cesty. Je důležité zajistit, abychom se na ni nejenom vydali, ale abychom na ní setrvali, drželi tempo a hýbali se, byť někdy pomalu, ale jistě směrem k vytoužené destinaci. Jakmile už se na cestu vyprávíme, velkou roli v našem setrvání na ní hrají motivace a disciplína. Dvě síly, které nás pohání kupředu, i když každá trochu jiným způsobem. Nevyplatí se spoléhat jen na jednu z nich, lepší strategií je seznámit se s oběma a umět je účelně využívat podle situace.
(Ne)komunikace ve firmě
Jak byste ohodnotili komunikaci ve svém týmu nebo celé firmě? Možná si říkáte, že funguje skvěle. Máte nastavené komunikační kanály, všichni znají společné dohody jak a kde co řešit a když někdo bude mít dotaz, dveře jsou otevřené. Stačí se zeptat. Možná to ale není všechno tak jednoduché. Co když se vaši lidé bojí otázku vznést? Mají snad strach z vás jako lídra? Odpověď nejen na tuto otázku v dnešním článku přináší Maja Bourková, rozmotávač myšlenek a průvodce podvědomím pro osobní i profesní život. Koučka a facilitátorka firemních kruhů, která se specializuje mimo jiné i na práci s emocemi ve firmě.