Lídr hrdinou v boji proti toxické produktivitě a prezentismu - TIPY pro vás!
Únor 13, 2023
Vést nešťastné lidi na pokraji vyhoření nechce asi žádný lídr. Nebo být tím, kdo je do tohoto krajního stavu nechá dojít nebo tomu dokonce nevědomky napomůže. Tým dlouhodobě frustrovaných nespokojených zaměstnanců totiž stěží dosáhne byť jen průměrných výsledků a i to za značně vysokou cenu.Proto je právě prevence nejlepším možným řešením.
Před čím byste měli sebe a své lidi tedy bránit?
Pojďme se podívat prakticky na to, co právě z pozice lídra můžete udělat, abyste své lidi chránili před těmito jevy a v celkovém důsledku tak podporovali nejen jejich mentální well-being a pracovní spokojenost, ale také v budoucnu sklidili plody efektivní práce, kterou spokojený tým dokáže odvést. (1, 4) V tomto pokračování se podíváma na ryze praktické tipy, které vám pomohou psychologické bezpečí ve vaší firmě rozvíjet. Co tedy můžete dělat pro to, aby se lidé ve vaší firmě cítili dobře a bezpečně natolik, aby mohli upřímně a otevřeně sdílet svoje názory, pocity a myšlenky?
#1: Budujte důvěru a buďte transparentní
Ve firmě, kde nikdo neví, na čem vlastně je (on sám nebo i celá společnost) a kde se informace šíří neoficiálními kanály se lidé cítí nejistě (2, 3).
Buďte co nejvíce transparentní, komunikujte důležité věci včas a upřímně a vyhraďte si čas na případné doplňující dotazy. Pokud budou členové týmu dobře obeznámeni se situací, nebude u nich vznikat zbytečná obava o vlastní pracovní pozici. Budou se moci soustředit na svou práci a vykonávat ji bez tlaku.
Důvěra vychází z transparentnosti, ale ta je jen jedním z jejich pilířů. Zapracujte na budování psychologického bezpečí (více o něm ZDE >> a konkrétní tipy co pro něj dělat ZDE >>) ve firmě a týmu. Pokud se kolegové mohou otevřeně vyjádřit k tomu, co je trápí nebo s čím nesouhlasí, pravděpodobně se vám snadněji svěří i v případě, že budou prožívat negativní pocity spojené s vlastní prací a produktivitou.
Projevujte lidskou stránku a dejte najevo, že jste tu pro svůj tým.
#2: Opravdu spolu mluvte
Na základě předchozího bodu zapojte upřímný zájem o členy týmu.
Vyhraďte si pro ně čas a naplánujte si pravidelné schůzky tzv. jeden na jednoho. Zejména při práci na dálku spolu totiž lidé komunikují jen v nejnutnějších případech spojených s prací a tak jsou „ochuzeni“ o příležitosti mluvit o tom jak se mají nebo jestli se potýkají s nějakými problémy.
Využijte tyto meetingy pro kladení správně formulovaných otázek, čímž dáte kolegům prostor se otevřít a sdělit vám případné obavy nebo skutečnost, že jsou s něčím nespokojeni.
Co neformálně, vídáte se?
Dobrým nápadem je pořádat i krátká neformální setkání týmu on-line nebo off-line, kde se nebude řešit práce,
ale poslouží dobře k utužení týmu jako celku a budování vztahů a důvěry mezi členy.
#3: Ujistěte se, že každý ví, co a proč má dělat
Pokud někdo neví, jaká je přesně jeho role a náplň práce a také jak to zapadá do kontextu celé firmy, je pravděpodobné, že začne svou práci a úlohu vnímat zkresleně (3). Promluvte si se členy svého týmu o tomto tématu a dovolte jim podílet se na určení jejich role a pracovních úkolů, pokud je to možné.
Pravidelně zmiňujte dopady jejich práce na fungování dalších procesů. Například můžete zmínit, že díky tomu, že jste společně připravili skvělou marketingovou kampaň, firma získala nového významného klienta nebo že jste dostali pozitivní zpětnou vazbu na to, jak dobře se kolegům pracuje s databázemi, o které se stará právě váš tým.
Dávejte důraz na smysluplnost práce, ne na její objem. Tím zabráníte tomu, aby lidé dělali „práci jen pro práci“. Zajímejte se o náplň jejich dní, ale dávejte pozor, aby to nevyznělo tak, že je chcete kontrolovat.
Pomohou vám otázky jako:
- Čím jsi tento týden strávil nejvíc času?
- Dávalo ti to smysl?
- Jaký máš pocit ze své odvedené práce?
- Jsi spokojený s tím, jakými úlohami trávíš svůj pracovní čas?
Tak snadno zjistíte, zda někdo nedělá zbytečnou práci nebo něco, co mu nevyhovuje. A vzniká také prostor pro inovace a nápady, jak dělat věci lépe.
#4: Podporujte sebeřízení a zmocnění
Pokud máte v týmu někoho, kdo pracuje byť jen částečně remote, sebeřízení a zmocnění se nevyhnete. Není možné, abyste lidem stáli za zadkem a kontrolovali, jestli dělají to co mají a jestli to dělají tak, jak vy si myslíte, že by to bylo nejlepší. To by bylo téměř neproveditelné i v kanceláři. Navíc to nedává smysl.
Tým jste si vybrali na základě kompetencí a schopností. Lze tedy spolehlivě předpokládat, že daný člověk je schopen odvést na své pozici kvalitní práci a dodat výstup.
Jste jejich lídr a v této roli je vaším nejvyšším posláním zajistit jim pro to co nejlepší podmínky.
Proto věřte svým lidem a zmocněte je k tomu, aby se řídili sami.
Dejte jim plnou důvěru a dovolte jim aby se svou pracovní dobou naložili tak, jak je podle nich nejvíce efektivní. Nechte je dělat rozhodnutí, za která budou následně zodpovědní. Umožněte jim vzít pracovní roli skutečně za svou. Díky tomu, že zaměstnanec má kontrolu a důvěru nadřízeného, může se pouštět do kreativních řešení, což často vede k inovacím a vyšší efektivitě. Zmocnění také pomáhá budovat pozitivní vztah pracovníka k zaměstnavateli a podporuje jeho celkovou spokojenost.
#5: Sledujte výsledky, ne čas a barvu online / offline ikonky
I když vás můžou svrbět prsty a napadat různé věci, nebuďte jako krteček ve známém vtipu s půjčením lopatky od ježka. Věřte, že lidé jsou v jádru spíše poctiví a dobří a skutečně minimum z nich by vaši důvěru a prostor k sebeřízení opravdu zneužilo. Nejsou to cizí lidé, jsou to členové vašeho týmu, které jste si vybrali. Zaměřte se na výsledky a vyvarujte se jakýchkoliv kontrol nebo „přepadovek“ typu ad hoc meeting. Absolutně tím nalomíte jakoukoliv důvěru a motivaci svých lidí (2).
Důležité by pro vás měly být deadliny a kvalita odvedené práce. Pokud máte „na stole“ výstupy včas a bez chyb, jediné, co by vás mělo zajímat je to, jak je pracovník sám spokojený ve svém pracovním režimu. Vyšší efektivita totiž může být vykoupena toxickou produktivitou a přepracováním, které se v remote režimu těžce odhaluje.
#6: Oceňujte
Pokud všichni fungují, jak mají, nebo dokonce podávají výkony nad očekávání, je to skvělé pro firmu. Někdy je to ale způsobeno ne tak příjemnými okolnostmi. Mnoho lidí má problém vidět hodnotu své práce a mají pocit, že musí pracovat víc a víc. Tento pocit může být i podvědomý a tak se o něm nedozvíte ani pokud vedete pravidelné konverzace (3).
Běžte na to jinak a pomozte kolegům vidět jejich vlastní přínos a důležitost i těch nejmenších splněných úkolů. Pravidelně a správně oceňujte jejich práci a výsledky. Jak na to a proč je to důležité si můžete přečíst ZDE >>.
Tím podpoříte vnímání sebehodnoty a smysluplnosti vlastní práce u všech členů týmu. To má přímo vliv na to, zda si dokáží stanovit zdravý poměr mezi časem stráveným prací a jinými aktivitami i při práci remote. Právě work-life balance u těchto lidí často trpí a prezentismus či pocit nedostatečné produktivity ho úplně zabíjejí (1). Skvěle odvedená práce je pak na úkor energetického i mentálního dluhu a je otázkou času, kdy člověk kompletně vyhoří. Proto je ocenění velmi důležitým a mocným nástrojem jeho prevence (4).
Závěrem
Už tedy víte, jak můžete svým lidem pomoct a chránit je před nástrahami moderního (nejen) remote světa práce. Ten však, nutno říct, má i mnoho benefitů, ze kterých může vaše firma těžit. Pokud se vám tipy líbí a nechcete přijít o další, nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho newsletteru.
A teď, když už víte jak na to, zkuste tipy aplikovat prakticky. Jděte do toho a
Autor článku: Gabriela Gargošová
Zdroje:
1. What is digital presenteeism and how do you avoid it on a remote team? (2022). Oyster
2. 10 Signs You’re in a Toxic Work Environment. Career contessa
3. How to navigate toxic productivity at work. (2022). Employment Hero.
4. Buckingham, M. and Goodall, A. (2022) The Feedback Fallacy. Harvard Business Review
Odebírejte novinky ze světa komunikace!
Další zajímavé články? Máme:
Toxické myšlenkové vzorce a jak na ně
Každý člověk si žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ten je unikátní a přímo odráží zkušenosti a vliv okolí, kterým daná osoba byla za dobu svého života vystavena. Problém nastane, když se tyto malé rozdíly spolu střetnou a ty na pohled nejzjevnější věci můžou být spouštěčem těch největších konfliktů. V takové situaci ztrácíme schopnost chápat pohled druhého a jeho vidění je v naší realitě nelogické a nemožné. Jak se tedy stane, že na první pohled očividnou skutečnost vnímáme tak zásadně rozdílně? Příčinou jsou naše mentální modely. Nikdo z nás totiž nevidí realitu takovou, jaká skutečně je. Obraz, který se nám tvoří v mysli, je souborem vzorců reprezentující naše minulé prožitky, životní přesvědčení, světonázor a k finálnímu výsledku přidáme i různá zkreslení. Dohromady naše mentální modely dávají mozaiku toho, jak si myslíme, že svět funguje.
Jak koučovací dovednosti ovlivní vaši komunikaci?
Co se stane, když se začnete učit koučovacím dovednostem: Začnete myslet i mluvit jinak. Na počátku bylo slovo. Je důležité, co říkáme. Tomu předchází to, co si myslíme. Ale mnoho lidí zůstane jen u těch slov, ať už vyřčených nebo těch v hlavš. Co je v životě hybnou silou, je čin. To, co uděláte. Ne to, co říkáte, že uděláte nebo o tom jen přemýšlíte. To je jako, když jdete na kurz xy, poslechnete si ho, ale informace z něj neuvedete do praxe. Nebo když čtete seberozvojové knížky. A tím čtením to skončí. Neuvedete získané vědomosti do svého reálného života.
Quo vadis, lídršite?
V lednu a únoru jsem na LinkedIn psal sedmidílný seriál na téma Očekávání od lídra v 21.století. Vycházel jsem z článku od Gallupu z předcovidového roku 2019 a revize z 2021 a zmapoval jsem sedm oblastí, ve kterých by měl lídr aktivně vystupovat, pojmenoval případná úskalí a také možné cesty, jak toto očekávání druhých naplnit. A to mě přivedlo na myšlenku napsat článek, který by se na leadership podíval z té druhé stránky. Tedy leaderSHITU (nebo krásně česky lídršitu). Soubory chování a přístupů, které jsou přesným opakem toho, jak bychom dnes měli/chtěli fungovat a tvořit moderní, lidské organizace, které umí pracovat se silnými stránkami lidí, jejich rozličnými osobnostmi a dovednostmi, přístupy a způsoby uvažování. Jak poznáte lídršit v praxi? Jak rozpoznáte, že vás vede člověk, který spadl do žumpy lídršitu? A co když vy sami vedete lidi - co vidíte, když se podíváte do zrcadla?
Pět zdrojů komunikačního nesouladu
Když učím své klienty mluvit anglicky, často narážíme na jeden z jejich typických strachů: „Co když mi druhá strana nebude rozumět?" Obava z jazykové bariéry je na místě, dokáže nám někdy pěkně zavařit. Když ale mluvíme všichni stejným jazykem, měla by být míra nedorozumění velmi nízká až nulová, ne? Když se nad tím zamyslíme, není to tak. I v situacích, kdy mluvíme s jiným rodilým mluvčím češtiny nebo jiného našeho rodného jazyka, který ovládáme perfektně, pozoruhodně často se stává, že si neporozumíme a potom řešíme vysvětlování, dodatečný kontext a snažíme se druhému vysvětlit, co jsme naším sdělením vlastně mysleli. Na vině je komunikační nesoulad. O co se jedná a jak se mu můžeme vyhnout?
Trénujte mezilidskou komunikaci s pomocí AI nástrojů
Rozšíření AI nástrojů může budit dojem, že mezilidská komunikace brzy nebude potřeba. V dnešní digitální éře je však komunikace klíčová. Ať už se jedná o profesní život, osobní vztahy, nebo online interakce, efektivní komunikace nám umožňuje dosahovat cílů, budovat si pevné vazby a žít spokojenější život. Díky AI dnes existují nástroje, které nám pomohou naše komunikační dovednosti posunout na další úroveň. Stačí jen chtít. Mezi ty nejrozšířenější patří nástroje generativní umělé inteligence jako Gemini od Google nebo ChatGPT od OpenAI. Tyto nástroje, poháněné umělou inteligencí, dokáží simulovat lidskou konverzaci a poskytovat nám cennou zpětnou vazbu na naše komunikační styly.
Vyšplhejte po žebříku úsudků k lepším závěrům
Kolik je jedna a jedna? Možná bez zaváhání řeknete, že dvě, a možná vás i dnes stejně jako v dětství udiví, že správná odpověď není takhle jednoznačná. Jedna a jedna totiž může být i 11. Co je to za blbost? To přece nedává smysl!? Ale ano. Dává. Když se na otázku podíváte pořádně. Tohle je jen jeden z příkladů hádanek, které jsme si navzájem rádi dávali hlavně jako děti. Jak jsme se ale mohli nechat tak nachytat i teď, když jsme dospělí a rádi o sobě uvažujeme jako o životem protřelých a zkušených?
Čtyři komunikační přešlapy, kterými spolehlivě odradíte každého kandidáta
Přilákat talentované kandidáty se v posledních letech stává poměrně náročnou disciplínou. Když už se do toho pustíte, dbejte na to, abyste své potenciální kandidáty zbytečně neodradili během výběrového řízení. V tomto článku se podíváme na čtyři nejčastější komunikační přešlapy, které k tomu mohou vést.
VIDEO: Malé experimenty jako klíč k růstu
Změnu vnímáme jako něco velkého. Je to v našich očích taková magie. Najednou si všimneme, že se člověk, kterého dobře známe, chová úplně jinak. Najednou třeba při konfliktu nekřičí, ale mlčí. Nebo si klademe otázku, jak se to stalo, že náš soused má najednou, jakoby ze dne na den o deset kilo míň?! Změna se ale skutečně neděje přes noc. K opravdové a trvalé změně, zejména pokud přijde na změnu vzorců chování, dochází vždy postupně po malých částečných úpravách. To, jak změnu vnímáme jako něco velkého, nás činí méně odvážnými se do ní pustit. V říjnu měl náš Šimon možnost vystoupit na TEDx konferenci na své Alma Mater UNYP v Praze a představit publiku v rámci svého talku koncept malých experimentů a toho, proč jsou klíčem ke smysluplnému a udržitelnému růstu. A to je rozhodně An Idea Worth Spreading. Tak nečekejte a hned si ho pusťte!
Jak (ne)mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat
Mluvení před publikem je velká věda. O dost větší, než by se mohlo zdát. A je úplně jedno, zda prezentujete kolegům výsledky svého týmu, přednášíte návrh před boardem, nebo mluvíte k publiku na konferenci. Máte skvěle připravenou prezentaci, kvalitní obsah a spoustu úderných myšlenek, které chcete předat. Bylo by škoda tohle všechno kompletně zabít špatnou formou. Ale vězte, že přesně tohle se děje až překvapivě příliš často. Určité formě veřejného mluvení se nevyhne téměř nikdo z nás. A pokud náhodou máte práci, při které nepotřebujete souvisle dlouhodobě mluvit k větším skupinám lidí, ani tak článek ještě nezavírejte. Existují totiž určité nešvary, které se promítají i do běžné konverzace a činí z našeho projevu pro posluchače někdy až nepříjemnou záležitost. Na co si tedy dát pozor a jak mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat?
Motivace, disciplína a jak nás ženou vpřed
Slova jako cíl, plán, nebo ukazatel pokroku patří dnes do slovníku asi každého z nás. Je jedno, jestli působíte ve výrobě, pracujete v kanceláři, vlastníte firmu nebo teprve studujete. Všichni víme, že je důležité vědět, kam jdeme, protože tím minimalizujeme riziko, že náš čas a úsilí vynaložíme zbytečně. Správně stanovený cíl je ale teprve začátkem cesty. Je důležité zajistit, abychom se na ni nejenom vydali, ale abychom na ní setrvali, drželi tempo a hýbali se, byť někdy pomalu, ale jistě směrem k vytoužené destinaci. Jakmile už se na cestu vyprávíme, velkou roli v našem setrvání na ní hrají motivace a disciplína. Dvě síly, které nás pohání kupředu, i když každá trochu jiným způsobem. Nevyplatí se spoléhat jen na jednu z nich, lepší strategií je seznámit se s oběma a umět je účelně využívat podle situace.
(Ne)komunikace ve firmě
Jak byste ohodnotili komunikaci ve svém týmu nebo celé firmě? Možná si říkáte, že funguje skvěle. Máte nastavené komunikační kanály, všichni znají společné dohody jak a kde co řešit a když někdo bude mít dotaz, dveře jsou otevřené. Stačí se zeptat. Možná to ale není všechno tak jednoduché. Co když se vaši lidé bojí otázku vznést? Mají snad strach z vás jako lídra? Odpověď nejen na tuto otázku v dnešním článku přináší Maja Bourková, rozmotávač myšlenek a průvodce podvědomím pro osobní i profesní život. Koučka a facilitátorka firemních kruhů, která se specializuje mimo jiné i na práci s emocemi ve firmě.
Dvakrát mlč, jednou mluv aneb zdrženlivost v komunikaci
Mluviti stříbro, mlčeti zlato. To je věta, kterou už každý z nás někdy slyšel. Málokdo se podle ní ale opravdu řídí. A tak někdy mluvíme dřív, než myslíme. A dost často to má katastrofální důsledky. Zdrženlivost nebo jednoduše umění mlčet je základní komunikační dovedností, která vás nejen uchrání před přešlapy zaviněnými zbrklostí, ale pomůže vám také prohloubit konverzaci jako takovou a vaše vztahy s druhými. Co tedy zdrženlivost je a jak ji aplikovat v komunikaci?