Manažeři jsou páteří každé firmy.
Samozřejmě ne kvůli titulu, ale proto, že způsob, jakým vedou svůj tým, se přelévá do celé organizace – do její atmosféry, výkonu i toho, jestli z ní lidé odcházejí spokojeni, nebo spíš jako zombíci.
Určitě ten rozdíl znáte.
Po jednání s jedním šéfem byste potřebovali dovolenou, pro jiného byste byli ochotni zůstat v kanclu i o něco déle.
Ten rozdíl přitom není nutně o charisma ani o vrozeném talentu.
Vést lidi dobře se dá naučit – stačí vědět, co funguje. A právě tím se zabývá manažerská psychologie.
Ze všech manažerských dovedností je možná ta nejuniverzálnější.
Ať řešíte cokoliv, vždycky nakonec pracujete s lidmi a s tím, jak na sebe vzájemně působí.
Učit se psychologii proto není u manažera pouhá třešnička na dortu, ale samotný korpus.
V tomto článku se podíváme na základy manažerské psychologie, které by měl znát každý lídr.
Co je manažerská psychologie?
Manažerská psychologie je obor na pomezí psychologie a managementu, který zkoumá, jak se lidé v pracovním prostředí chovají, cítí a rozhodují.
Tyto poznatky pak využívá k lepšímu vedení lidí za účelem vyššího výkonu firem.
V praxi jde o to porozumět tomu, co lidi motivuje, jak spolu komunikují, jak vzniká důvěra a jak funguje dynamika celého týmu.
A právě proto se ukazuje, proč je manažerská psychologie tak důležitá.
Simon Sinek v knize Leaders Eat Last popisuje zásadní rozdíl mezi dvěma přístupy k vedení: manažer hlídá čísla a výsledky, zatímco lídr přebírá odpovědnost za lidi, kteří za nimi stojí. (1)
Manažerská psychologie je přesně ten můstek mezi obojím – z člověka, který spravuje tabulky, dělá někoho, kdo dokáže vést lidi.
Proč by ji měl ovládat každý manažer
Možná si říkáte, že to teoreticky všechno zní skvěle, ale kdo má čas na to hrát si ještě v práci na terapeuta?
A ne, v praxi to jako terapie komplikované není, nebojte!
Psychologii ve vedení koneckonců používáme vždycky – otázka je jen, jestli pracuje pro nás, nebo proti nám.
Způsob, jakým vedeme lidi, totiž ovlivňuje výsledky týmu, ať si to uvědomujeme, nebo ne.
Simon Sinek v tomto kontextu mluví o Circle of Safety, pomyslném kruhu bezpečí. (1)
Lidé podávají výkon podle toho, jak bezpečně se ve firmě cítí.
Když vědí, že při nich manažer stojí, přestanou si krýt záda a svou energii vloží do práce.
Kde vládne strach, nebo „pouhý” nedostatek důvěry, stáhnou se do sebe a dělají jen to nejnutnější.
Kolik stojí špatný leadership?
Náklady špatného vedení se těžko vyčíslují, ale firmu stojí hodně.
Fluktuace zaměstnanců a věčné zaškolování nováčků, vyhoření, tichá rezignace, nápady, které nikdo neřekne nahlas…
Většina z toho nepramení ze špatných lidí, ale ze špatného vedení. (Jak ho rozpoznat jsme rozebrali v článku o lídršitu.)
Platí to ale i obráceně.
Manažer, který rozumí lidem, nedělá tým jen spokojenějším, ale i výkonnějším – a protože se jeho přístup přelévá do celé firmy, je tahle dovednost jednou z nejlepších investic do organizace vůbec.
Klíčové oblasti manažerské psychologie
Manažerská psychologie není jedna dovednost, ale sada více oblastí.
Tady jsou čtyři, na kterých to stojí nejvíce:
#1 Psychologické bezpečí
Daniel Coyle v knize The Culture Code zkoumal nejvýkonnější týmy světa a došel k závěru, který vás možná překvapí – úspěšné týmy nevyhrávají proto, že jsou chytřejší, ale proto, že kultivují psychologické bezpečí. (2)
To je pocit jistoty, že do týmu zkrátka patříte a nikdo vás nebude shazovat, i když položíte hloupou otázku nebo vyjádříte nesouhlas se šéfem.
#2 Zranitelnost a zpětná vazba
Když vedete lidi, je těžké přiznat vlastní chybu a pomyslně tím ztratit tvář.
„Vždyť mám jít příkladem, ne?”
Brené Brown, autor Dare to Lead, ale míní, že právě zranitelnosti rodí kreativitu a odvahu zkoušet nové věci. (2)
Lídr, který dokáže přiznat, že něco neví, nebo že udělal chybu, tím dává celému týmu svolení riskovat a nebát se vlastních chyb.
Stejná odvaha stojí i za zpětnou vazbou nebo předávání špatných zpráv. Tomu se manažeři často vyhýbají, jenže odkládáním se problém většinou jen zhorší.
#3 Empatie
Být dobrým lídrem znamená rozumět tomu, co se v lidech děje. Nebo se o to alespoň pokusit.
Nejde o to mít stejnou zkušenost jako váš kolega, ale dokázat se naladit na to, co prožívá.
V praxi to často znamená míň mluvit a víc poslouchat.
#4 Smysl a motivace
Lidi dlouhodobě nepohání odměna ani strach, ale pocit, že jejich práce dává smysl.
Vedení by proto mělo vytvářet prostředí, kde tým jasně ví, kam směřuje a proč (o tom jsme se více rozepsali v článku o smysluplnosti práce).
Úkolem lídra je pak tenhle směr neúnavně připomínat. (2)
Tipy pro rozvíjení manažerské psychologie v praxi
Dobré vedení se neskládá z velkých gest, ale z drobností, které děláte den co den.
Následující techniky to dobře ukazují – jsou jednoduché, vycházejí z výzkumu nejvýkonnějších týmů a každou z nich můžete vyzkoušet hned.
#1 Místo obviňování řešte odpovědnost
Spousta firem více řeší, co kdo udělal špatně, ale málokdy se zaměří na odpovědnost a poučení.
Jak Brené Brown upozorňuje, obviňování říká „s tebou je něco špatně“ a člověka pošle do defenzivy, kdežto odpovědnost říká „tohle se nepovedlo, pojďme to napravit“. (3)
Jako manažer proto směřujte pozornost k tomu, co se stalo a co dělat dál, ne k tomu, koho je to vina.
#2 Používejte Sokratovské otázky
Když člen týmu uvízne, je lákavé problém za něj rovnou vyřešit, jenže tím ho připravujete o příležitost růst.
Místo hotové odpovědi zkuste otázku: „Co myslíš, že bychom s tím měli udělat?“.
Přesune to odpovědnost zpátky na kolegu a postupně z něj udělá samostatného profesionála, kteří za vámi nechodí s každou maličkostí. (Teď se ale nebavíme o juniorovi, tam je to o jiném balancu.) 🙂
#3 Kouzelná zpětná vazba
Když se někomu něco nepovede Daniel Coyle doporučuje, abyste před kritikou zdůraznili větu: „Říkám ti to proto, že na tebe mám vysoké nároky a vím, že na to máš.“ (2)
Jestli je to vyloženě kouzlo, si netroufneme tvrdit, ale blízko k němu možná má.
Tahle jednoduchá věta má za cíl zvýšit ochotu zabrat – funguje totiž jako signál, že negativní zpětná vazba není útok, ale důvěra.
#4 Delegujte
Delegování je jádro vedení, jenže spousta manažerů to zvorá tím, že úkol předá, ale pak nad ním visí a zasahuje do všemožných detailů.
Lidé to (z dobrého důvodu) nesnášejí. Mikromanagement jim vysílá jasný signál, že jim nevěříte.
Dejte proto kolegům jasný úkol i odpovědnost za jeho dotažení a pak důvěřujte jejich odbornosti. Vedení totiž není o kontrole, ale o důslednosti a osobní odpovědnosti.
Pokud s tímhle zápasíte, přečtěte si náš článek Delegování vám změní život.
#5 Oceňujte
Naše kultura nás vychovala k tomu, abychom hledali hlavně chyby – co nefunguje a co spravit. Jenže uznání odvedené práce prokazatelně ovlivňuje výkon, rozhodování i ochotu spolupracovat, a často změní víc než další kritika.
Dobré ocenění má přitom dvě části: nejdřív věcně popíšete, co se stalo, a pak vysvětlíte, jaký to mělo dopad a proč na tom záleží.
Jak na to detailněji rozebíráme v článku Oceňujte, bohatě se vám to vrátí.
Závěr
Asi se všichni můžeme shodnout, že leadership je skill natolik důležitý, že je riskantní ponechávat ho náhodě.
Každý z nás má koneckonců svá vlastní zkreslení a slepá místa.
Rozdíl mezi průměrným a dobrým lídrem často není v tom, že by je ten lepší neměl, ale v tom, že o nich ví a vědomě na nich pracuje.
Možná jste si při čtení řekli, že spoustu téhle teorie už znáte nebo že je to vlastně selský rozum.
A měli byste vlastně pravdu.
Jenže vzpomenout si na ni v tu správnou chvíli – třeba uprostřed napjaté porady nebo když vás něčí chyba zrovna vytočí – je něco úplně jiného než si ji číst v klidu u kávy.
Právě tady se rozdíly ve vedení ukazují nejvíc.
A přesně s tím vám umíme pomoct.
Ať už jste lídr nově, nebo zkušený manažer, kterému chybí směr a nadhled, v Mindset Mentors nabízíme mentoring i workshopy zaměřené na to, co vaše firma reálně řeší. Mimo to jsou všechny naše kurzy hlavně praktické.
Nemusíte na to být sami. Rádi si s vámi popovídáme na nezávazné konzultaci zdarma.
Změňte to.
Často kladené otázky
Co je manažerská psychologie?
Manažerská psychologie je obor na pomezí psychologie a managementu, který zkoumá, jak se lidé v pracovním prostředí chovají, cítí a rozhodují. Tyto poznatky pak využívá k vyššímu výkonu celé firmy.
Jaký je rozdíl mezi manažerskou a organizační psychologií?
Organizační psychologie je širší a akademičtější disciplína, která se zabývá celými systémy, jako je firemní kultura, nábor nebo spokojenost napříč organizací. Manažerská psychologie je její praktičtější verze zaměřená na každodenní realitu konkrétního vedoucího, např. jak vést svůj tým nebo jak dát zpětnou vazbu jednotlivci.
Proč je manažerská psychologie důležitá?
Protože způsob, jakým manažer vede, se přelévá do výkonu celého týmu. Špatné vedení firmu stojí hodně — fluktuaci, vyhoření, tichou rezignaci i nevyřčené nápady. Naopak manažer, který rozumí lidem, dělá svůj tým spokojenějším i výkonnějším.
Jak začít s manažerskou psychologií, když na to nemám čas?
Začněte v malém. Nemusíte měnit celý styl vedení naráz, stačí vyzkoušet jednu konkrétní techniku, třeba někoho upřímně ocenit za dobře odvedenou práci. Malé změny ve vedení mají ve zvyku přerůst ve velké změny ve výsledcích.
Zdroje
- Sinek, S. (2014). Leaders eat last: Why some teams pull together and others don’t. Portfolio/Penguin.
- Coyle, D. (2018). The culture code: The secrets of highly successful groups. Bantam Books.
- Brown, B. (2018). Dare to lead: Brave work. Tough conversations. Whole hearts. Random House.
