Pozorujete, interpretujete nebo hodnotíte?

Každý, kdo jako dítě nebo mladý dospělý sledoval seriál Věřte, nevěřte, dobře ví, že věci nejsou vždycky tak, jak se zdají. Ale možná vás překvapí, že ani v „objektivní realitě“ mimo seriál věci dost často nejsou takové, jaké se zdají právě nám. Na svět kolem nás totiž neustále pohlížíme skrze sérii filtrů a pokřivených skel neviditelných brýlí, které nám sedí neustále na nose. A ty jsou u každého člověka unikátní.

Nasazuje nám je zkušenost, životní zážitky a proces učení. Ty všechny přidávají v průběhu let kousky do mozaiky neviditelné skleněné vitráže, která pak barví svět, jež skrze ni pozorujeme do různých odstínů. (1)

Navíc nám náš mozek někdy trochu lže, aby si usnadnil práci. Takže, vidíme nějakou věc, něco si o ní myslíme, ale zároveň existuje velká pravděpodobnost, že někdo jiný vidí tu stejnou věc úplně jinak. (2) Jak se potom máme jeden s druhým domluvit?

Mrknu a vidím

Pokračujeme ve filmových hláškách a výletech do dětství. Pokud patříte mezi ty, kteří mrknou a vidí, podívejte se raději ještě jednou. A detailněji. To, co nám náš mozek podsouvá jako fakt, totiž nemusí být vůbec pravda. Co pro jednoho je „hrozný bordel“ může pro druhého představovat domácnost nesoucí běžné znaky toho, že v ní žijí lidé. Kdo z dotyčných má pravdu?

Oba. Každý ve svém kontextu. (3)

Problém nastává v situaci, kdy se tito dva lidé vezmou. Téma každodenní debaty bude víc něž jasné.

A pokaždé se shodnout, že se neshodneme, nám příliš radosti nepřinese.

Rozdílné vnímání ještě nemusí být zdrojem konfliktu. Výrazně ale pomůže, pokud si budete vědomi toho, jak ke svým závěrům docházíte a naučíte se dobře rozlišovat mezi tím, co pozorujete, jak si to interpretujete a jak to hodnotíte. Konstruktivní komunikaci totiž napomáhá separace těchto složek a komunikování jen o některých z nich.

A jak je tedy od sebe rozeznat?

Pozorujete, interpretujete, nebo hodnotíte?

Podívejte se kolem sebe. Kdybyste měli popsat, co vidíte, co byste řekli?

Možná by padala slova, jako „Vidím hezky zařízenou místnost.“ Nebo „Vidím, že se můj přítel nudí.“ Popřípadě „Vidím kolem sebe stromy a mech.“, pokud se zrovna nacházíte v lese.

V těchto třech větách se objevuje jedno od každého – popis, interpretace i hodnocení. Hodí se mezi nimi umět rozlišovat kvůli tomu, že každé z nich má jinou míru kontroverze, tedy pravděpodobnosti, že vyvolá nesouhlas.

Hodnocení

Hodnocení je nejvíce kontroverzní ze všech. Jednoduše se s ním nesouhlasí, protože jde o vysoce subjektivní vnímání skutečnosti, které je ještě navíc opatřeno nálepkou, kterou jako bychom přilepili na danou osobu věc či situaci.

Hodnotíme v každém případě, kdy o něčem říkáme, že to má nějakou vlastnost, která může být zařazena jako dobrá nebo špatná. Mezi hodnocení se však může zařadit celá škála použitých přídavných jmen. Kdykoli vyslovujeme soudy o tom, jaké něco je nebo jaký někdo je a míříme tím na podstatu člověka či věci, hodnotíme. (1,4)

Protože ale měřítka pro dobro, zlo, krásu a ošklivost, stejně jako pro mnoho jiných věcí máme každý naprosto unikátní, je velmi pravděpodobné, že se s druhými neshodneme.

Příkladem může být již zmíněný nepořádek, který pro jednoho je neúnosný a pro druhého naprosto v pořádku. Každý jej zkrátka hodnotí podle své sady metrik.

Hodnocení dokáží v mezilidských vztazích napáchat ještě více škody, než jen to, že jsou podnětem pro vznik potenciálního nesouhlasu. Pokud se totiž uchýlíme k hodnocení osoby, zařazujeme ji do škatulky a zavíráme za ní víko. A druhý nebude se svým zařazením vždy souhlasit. Nebo o něm nebude ani vědět. My s ním ale podle ní budeme jednat.

Dobře se zamyslete, jaké věci chcete a přísluší vám vůbec hodnotit v komunikaci s ostatními a ve vztahu k jakým věcem raději použít jiný přístup.

Příklady hodnocení:

Je tu hezky uklizeno.

Venku je hnusně.

To oblečení ti moc sluší.

Prezentace se ti povedla.

Jsi šikovný.

Ten článek je hloupý.

Interpretace

Interpretace je způsob, jakým vnímáme objektivní okolnost my osobně. Je to tady nějaký obraz reality v naší hlavě, často dokreslený o souvislosti. Ty ale mohou být naprosto mylné a pouze vykonstruované naším mozkem, který se nerad potýká s prázdnými místy, kterým nerozumí. Snaží se je tedy vyplnit, aby náš svět dával co největší smysl. (2,5)

Interpretace je způsob, jakým jsi situace a chování vysvětlujeme. Neměli bychom ale tyto výklady zaměňovat za realitu. Pokud to uděláme, riskujeme konflikt nebo minimálně nepochopení. Interpretace je o něco méně kontroverzní než hodnocení, má ale pořád docela výbušný potenciál. A to zvláště v situacích, kdy jí komunikujeme jako by se jednalo o fakt.

Věci si nějakým způsobem interpretujeme neustále. Je to přirozený proces, který nám není nijak na škodu. Pozor bychom si ale měli dávat v momentě, kdy své interpretace verbalizujeme a měli bychom se ujistit, že je nepřikládáme jako hotovou věc, ale naopak se snažíme ověřit jejich správnost.

To, že partner sedí na pohovce a dívá se před sebe si můžete snadno vyložit jako to, že se nudí. On ale možná v tu chvíli soustředění přemýšlí nad tím, jak opravit tu poličku, o kterou žádáte už několik měsíců. V rámci své interpretace ho můžete vyrušit z myšlenek například větou „Ty tady sedíš, nic neděláš, nudíš se, běž raději umýt nádobí.“ A konflikt je na světě.

Mějte proto na paměti, že věci nejsou vždy takové, jak se vám zdají být, a pokud si nejste jisti, raději volte otázky.

Příklady interpretací:

Nic neříkají, takže jim večeře nechutná.

Nepoužil smajlíka, takže se na mě zlobí.

Venku svítí sluníčko, takže je teplo.

Na konci prezentace nebyly žádné otázky, takže to bylo všem jasné.

Kalendáře jsou prázdné, takže můžu klidně naplánovat meeting přes oběd.

Pozorování

Pozorování je to, u čeho začíná celý myšlenkový proces a zároveň bod, který je nejméně kontroverzní. Bude se vám tedy hodit nejen v ožehavých situacích, kdy vážíte každé slovo.

Jedná se o prostá fakta zbavená většiny především citově zabarvených přídavných jmen a domnělých souvislostí. Je to něco, co by bylo na záznamu, pokud bychom situaci nebo místo natočili na videokameru s mikrofonem. (3,4)

Pokud se budete držet pozorování a popíšete ho, nezbyde moc prostoru pro diskuzi nebo případný konflikt. Proto je pozorování a jeho popis velmi užitečným nástrojem. Soustředí se totiž na fakta a pomáhá najít společný sdílení pohled. Něco, na čem se obě strany shodnou. Můžete se jednoduše pohádat o tom jestli je stůl, který máte dost velký, nebo moc malý a zda se na něj vleze všechno jídlo. Jen těžko se ale pohádáte o tom, jestli je to stůl nebo ne.

Pozorováním je i příklad se stromy. Nacházíte se možná v lese podle toho, co popisujete (interpretace), protože kolem sebe vidíte stromy a mech. A tak to jednoduše popíšete.

Stejně tak je bezpečnou zónou popis konkrétního chování. Umění ale tkví v tom umět jej oprostit od interpretací a hodnocení. Je totiž velký rozdíl, jestli někomu řeknete

„Jé, ty jsi vynesl koš.“

nebo „Jé, ty jsi vynesl koš, protože už si to taky nemohl čichat, že?“

Popřípadě „Jé, ty jsi vynesl koš, jsi skvělý!“

Pozor si dejte také na to, jaká zájmena při popisu používáte.

Příklady pozorování jsou:

U stolu u večeře bylo ticho.

Je vynesený koš.

Nikdo se mě po prezentaci na nic nezeptal.

Tvoje prezentace má skoro stovku slidů.

V koupelně se svítí.

Ve shrnutí tedy: pozorování je to, co vidím a na čem bychom se objektivně shodli s druhou stranou. Interpretace je obraz v mé mysli, doplněný o mé myšlenky a domnělé souvislosti. Hodnocení je slovní vyjádření mého názoru na danou věc.

Umět poznat, zda jednáme na základě pozorování, interpretace nebo hodnocení je přínosné i pro náš životní mindset. Platí totiž, že myšlenky a názory přímo předurčují naše činy. Pokud budeme více vědomí vůči svým duševním pochodům, snáze se ubráníme omylu, jakým je třeba odsudek člověka na základě generalizace nebo kognitivního zkreslení základní atribuční chyby.

Je minimálně výhodné naučit se mezi nimi rozlišovat, pozorovat své myšlenky a uvědomovat si, kdy pozoruji, kdy interpretují a kdy hodnotím. Opatrně nakládejte také s tím, které složky se rozhodnete verbalizovat, protože podle toho se bude diametrálně lišit návazná reakce druhé strany.

Popisný jazyk může být skvělým nástrojem pro řešení konfliktů, hledání cesty ven z problémů, nebo jen každodenní konstruktivní komunikace. Pokud chcete vědět, jak ho ovládnout, máme pro vás několik tipů jako pro členy naší komunity. Nenechte si je ujít a staňte se jedním z nich ještě dnes. Stačí vyplnit tento formulář. Tipy vám poté přijdou do e-mailu.

Komunikace je umění. Než však vůbec otevřete pusu, dějí se ještě jiné procesy, které určují, kudy se následný rozhovor ubere. Například můžete učinit rozhodnutí, jestli budete s druhým sdílet pozorování, interpretaci nebo hodnocení.

To, že s těmito 3 složkami vnímání budete vědomě pracovat výrazně zvýší šanci na vzájemné pochopení a podpoří konstruktivitu vašich konverzací. Základem je ale vždy správně nastavená mysl.

Pokud vás téma mindsetu a toho, jak si nastavit hlavu co nejvíc výhodně zajímá, určitě se podívejte na naše webináře pro veřejnost zdarma v rámci naší akadeMMie. Rozhodně rozšíří oblast pojmů, které je dobré znát.

A nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho newsletteru, aby vám neunikl žádný z našich dalších článků.

Konstruktivnímu vyjadřování předchází vědomé vnímání a dobré rozhodnutí. Proto nezapomeňte rozlišovat mezi tím, co vidíte, jak to vnímáte a co si o tom myslíte.

Změňte to.

> zdroje =

  1. Burns, P. (2021, May 17). Which Filters Do You Experience The World Through? Medium. https://medium.com/mind-cafe/which-filters-do-you-experience-the-world-through-6605053bd726
  2. Kahneman, D. (2012). Myšlení rychlé a pomalé. Jan Melvil Publishing
  3. MasterClass. (2021, August 10). The Difference Between Subjective and Objective Information. https://www.masterclass.com/articles/subjective-vs-objective-information-explained
  4. Leff Communications. (2020, March 12). All opinions are subjective: How to communicate them effectively. https://leffcommunications.com/2020/03/12/all-opinions-are-subjective-how-to-communicate-them-effectively/
  5. Siemer II, W. D. (2023, May 31). Perception: Interpreting the World Around Us. LinkedIn. https://www.linkedin.com/pulse/perception-interpreting-world-around-us-william-d-siemer-ii/

h 3 Obsah článku

Jsme MindsetMentors

Naučíme vaše týmy komunikovat s respektem, konkrétně, otevřeně a s jasným cílem – dosáhnout lepších výsledků a růstu. Vaše úspěchy začínají správnou komunikací a mindsetem, a my jsme tu, abychom vás k nim dovedli.

Mluvíme, myslíme, měníme. K lepšímu.

Odebírejte novinky ze světa komunikace a mindsetu!

P.S.: Odesláním vyjadřujete souhlas s našimi Zásadami o ochraně osobních údajů

Tohle už jste četli?

Pozornost a distrakce jako dvě strany téže mince

Každý z nás má denně k dispozici malý poklad. Omezený zdroj, který má cenu zlata. Je...

5 nejčastějších komunikačních pastí v projektech

Projekty a komunikace k sobě neodmyslitelně patří. I v dnešní době mnoha projektových...

Základní emoce a jejich vliv na komunikaci

Komunikace je do jisté míry hra. Někdy se do ní promítne rivalita, ale většinou se obě...

Zpětná vazba je hard skill

Inovace. Flexibilita. Kvalitní a efektivní spolupráce. Rychlý cyklus učení a zlepšování...

Toxické myšlenkové vzorce a jak na ně

Každý člověk si žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ten je unikátní a přímo odráží...

Jak koučovací dovednosti ovlivní vaši komunikaci?

Co se stane, když se začnete učit koučovacím dovednostem: Začnete myslet i mluvit jinak....

Quo vadis, lídršite?

V lednu a únoru jsem na LinkedIn psal sedmidílný seriál na téma Očekávání od lídra v...

Pět zdrojů komunikačního nesouladu

Když učím své klienty mluvit anglicky, často narážíme na jeden z jejich typických...

Trénujte mezilidskou komunikaci s pomocí AI nástrojů

Rozšíření AI nástrojů může budit dojem, že mezilidská komunikace brzy nebude potřeba. V...

Vyšplhejte po žebříku úsudků k lepším závěrům

Kolik je jedna a jedna? Možná bez zaváhání řeknete, že dvě, a možná vás...