Mapa není terén, aneb proč nespoléhat na autopilota

Už se vám někdy stalo, že jste se v neznámém prostředí nechali vést navigací a skončili jste někde bezradně v poli? Možná jste na základě pozorování okolí měli pochybnosti o správnosti trasy, ale rozhodli jste se přesto důvěřovat GPS.

Návody, mapy a navigace jsou skvělými pomocníky, ale nejsou všespásné. A stejně tak je to s jakýmikoli nástroji a strategiemi (nejen) v komunikaci. Mapa je totiž jen zjednodušenou interpretací skutečného terénu, který je ale vždy komplexnější a složitější. Pokud si osvojíte mentální model s příznačným názvem „Mapa není terén“, snížíte pravděpodobnost, že se dostanete do komunikační slepé uličky.

Existuje hezké pořekadlo – dejte dítěti do ruky kladivo a všechno mu začne připadat jako hřebíky. A u dospělých se mozek chová stejně. Usnadňuje si práci a šetří energii, kde se dá. A vášnivě při tom využívá odhadů a rychlých závěrů. Pokud tedy nějaký postup v minulosti zafungoval, budeme po něm automaticky sahat jako po prvním řešení každé podobné situace. Tento jev je tak běžný, že má dokonce své jméno – Einstellung effect. (1)

V čem je háček? V tom, že daná událost se sice na první povrchní pohled může zdát stejná, ale pravděpodobně se liší v detailech a je tak ve svém kontextu unikátní. Hodilo by se tedy i stejně unikátně přistupovat k jejímu řešení. Pokud totiž aplikujeme jednoduše to, co zabralo minule, existuje poměrně silná pravděpodobnost, že tentokrát to tak efektivní nebude. V extrémních případech situaci vyhodnotíme úplně špatně a takovým řešením ji ještě zhoršíme.

Mapa, terén a vztah mezi nimi

Používáme sice termíny mapa a terén, ale tento článek vám nepřinese cestovatelské tipy. V případě komunikace a mezilidských vztahů tyto termíny reprezentují komunikační nástroj nebo techniku a situaci, kontext jejich použití. Co si pod nimi tedy blíže představit?

Mapa

Jakákoli mapa je zjednodušenou verzí reálného zobrazovaného terénu. Není tak komplexní, jako originální předloha, protože nakonec kdyby byla, pozbývala by svého smyslu. Mapa nám má pomoci orientovat se v prostoru, který zobrazuje. Jedná se o všeobecné vodítko. Ukáže vám, kudy se dostat do cílové destinace, ale už vám nezaručí, že na cestě nenarazíte na překážku, která vám nedovolí pokračovat.

Ve smyslu komunikace a seberozvoje se mapou rozumí jakákoli technika, postup nebo dovednost, kterou si osvojujeme pro řešení konkrétního problému. Je to souboru základních bodů nebo kroků, které by nás stejně jako mapa měly dovést do cíle, pokud je budeme následovat.

Terén

Terén je prostředí ve vší své komplexnosti a unikátnosti, kterou mapa nedokáže zachytit. Má o několik rovin vlivu navíc. Proto jej musíme vnímat. Není možné jít jen podle pohledu do mapy a nekoukat se vůbec kolem sebe, to by mělo pravděpodobně katastrofální následky a v nejlepším případě byste se jen ztratili. Kde na mapě vidíte jasnou čáru cesty, může být v reálném okamžiku neprůchozí hromada bahna z rozvodněné řeky. A pak musíte chtě nechtě improvizovat a jednat podle podmínek v terénu, ne dle toho, co vám říká mapa. (2)

Z pohledu komunikace a seberozvoje je naším terénem situace, ve které potřebujeme něco komunikovat, řešit, rozhodovat nebo udělat. Dle mapy víme, jaké kroky podniknout, je ale naprosto zásadní, je přizpůsobit konkrétnímu terénu a specifikům situace tak, aby byly účinné. Terén nám poskytuje další rámec okolností, které je třeba zohlednit, když se rozhodujeme, jak budeme jednat.

Proč mít na paměti, že mapa není terén

Pokud se rozvíjíme, rozšiřujeme tím paletu dostupných nástrojů pro řešení různých situací. Má to ale jeden háček. Pod vlivem kognitivního zkreslení klamu dostupnosti často saháme jen po tom nejnovějším, co jsme se naučili.

Jak v průběhu let získáváme nové a nové nástroje, učíme se nové techniky, je to, jako bychom je skládali jednu na druhou. V živé paměti máme vždycky nejlépe tu poslední. Mozek ve snaze usnadnit si práci a ušetřit cennou energii potřebnou k jiným činnostem tak automaticky sahá po nástroji, který leží „nahoře“ a je tak nejsnadněji dostupný. To ale vůbec neznamená, že je pro řešení dané situace nejvhodnější. (3)

Jednoduše se tak stane, že situaci řešíme podle mapy naprosto správně, ale přesto nevhodně. A tady je potřeba znovu prozkoumat terén, zapojit kritické myšlení a připomenout si, jaké všechny nástroje máme k dispozici. Jinými slovy, být zdrženliví a nakonec podle specifik terénu vybrat ten nejvhodnější.

Jinými slovy, když absolvujete kurz dávání konstruktivní zpětné vazby, budete mít tendence získané principy aplikovat na všechny situace. Lehce se tak stane, že v dobré víře, že je to tak správně, začnete dávat konstruktivní zpětnou vazbu kolegovi, který si z vás hrubě utahuje místo toho, abyste se proti útokům asertivně vymezili. Udělali jste všechno správně, ale použili jste nevhodnou techniku, a tak se vaše snaha minula účelem.

Platí, že vždycky potřebujete volit mapu, která odpovídá vašemu terénu. Je důležité ho vnímat a kriticky nad ním přemýšlet. (4)

Jak pracovat s faktem, že mapa není terén

Nejzrádnější jsou ty procesy, které nám v mysli probíhají automaticky bez toho, abychom si jich všimli. To je i případ fungování mentálních modelů – vzorců, které ovlivňují naše vnímání, uvažování a rozhodování, aniž bychom si to vůbec uvědomili.

Mentální modely

V našem mozku si neseme zjednodušené obrazy reality. To, jak vidíme svět, jaký podle našeho vnímání je a jak funguje. Problém je, že tyto obrazy jsou pro každého člověka ve velké míře unikátní, a tak svět každého z nás vypadá jinak a funguje podle jiných pravidel. Za to jsou odpovědné právě mentální modely. Ty nám pomáhají zjednodušovat komplexní situace, rychleji se rozhodovat a jednat, ovšem mají mnoho rezerv a závěry vyvozené na jejich základě nejsou vždy přesné.

Žádný z těchto vzorců uvažování není „správný“, protože je silně subjektivní a nedokáže zachytit komplexnost celé situace, ale některé z nich nám mohou být užitečné. Tím, že budeme s mentálními modely pracovat a aktivně ty své měnit, můžeme docílit změny v celkovém sytému vlastního uvažování a pohledu na svět. Způsob, jakým uvažujeme totiž ovlivňuje naše emoce, rozhodnutí a konečné jednání. Rozhodně tedy stojí za to provést inventuru vlastních mentálních modelů a ty nefunkční či toxické nahradit užitečnějšími. (5)

Jedním z přínosných mentálních modelů je i ten, který přímo nese název Mapa není terén. (2) Jedná se o vzorec uvažování, který si můžeme osvojit a naučit naši hlavu, aby přemýšlela výhodnějším způsobem. Jak na to?

Jak si úspěšně osvojit mentální model Mapa není terén

Bohužel, změnit své myšlení není vůbec jednoduché. Můžete sice zkusit radikální rozhodnutí typu „tak a odteď budu prostě myslet jinak“, ale váš mozek si stejně udělá, co chce. Účinně měnit svůj způsob uvažování dokážete skrze spoustu sebepozorování, introspekce a vědomého zpochybňování vlastních myšlenek. Počítejte s tím, že to bude náročné a vaše ego bude hlasitě protestovat, nicméně odměnou vám bude menší procento situací, do kterých vás navádí autopilot, když jsou u kormidla nepřínosné mentální modely. A to se rozhodně vyplatí.

  1. Sebepozorování

    Jakékoliv změně v uvažování předchází sebepozorování. Abychom dokázali určit, co přesně chceme změnit, musíme to prvně umět zaznamenat. Věnujte pozornost věcem, které děláte automaticky a bez přemýšlení. Nebavíme se ani tak o rutinních činnostech, jako je čištění zubů nebo pro někoho třeba řízení, jako o instinktivních reakcích. O situacích, kdy nějak jednáte a uvědomíte si to až o pár sekund později.

    Pozornost věnujte i závěrům, které vyvozujete a dejte si velký pozor na domněnky. Ty jsou zdrojem konfliktů, nevraživosti a vedou nás i k volbě nevhodných nástrojů řešení. Například se lehce může stát, že každou kritiku budeme vnímat automaticky jako útok, a tak sáhneme po nějakém z obranných nástrojů, nebo rovnou přejdeme do protiútoku.

    Zkoumejte své závěry, zejména takové, u kterých jste si skálopevně jisti, že „to tak prostě je“ a zkuste se zamyslet nad tím, na základě jakých objektivních faktů si situaci takto vykládáte. Skutečně je to jediná možná interpretace?

    Pokud totiž jedete na autopilota, mozek na základě zběžného pohledu na situaci (terén) okamžitě volí techniku (tahá mapu), u které má pocit, že zobrazuje danou krajinu. Ale jak víme, není to vždycky tak.

    2. Zastavení

      Jakmile budete vědět, v jakých chvílích máte tendence jednat dříve než pořádně myslet, buďte co nejvíce vědomí a zkuste se příště před reakcí v takové situaci na chvíli zastavit. Získat čas sám pro sebe na přemýšlení, byť je to jen pár sekund, může zachránit celou situaci a ušetřit vás nejedné reakce, která by byla úplně mimo.

      Výstražné světlo by mělo provázet i výše zmíněné domněnky a vzorce uvažování, které vás vedou k jasným, rychlým a kategorickým závěrům. Příkladem takové situace je to, když vám partner řekne, že si musíte promluvit. Pokud se vám v hlavě v mžiku odehraje katastrofický scénář a už předem tasíte zbraně, máte co dočinění s jedním z nepříliš prospěšných mentálních modelů.

      Zastavte se, klidně požádejte druhého o pauzu a dovolte si prozkoumat terén, ve kterém se nacházíte. Tím si dovolíte ověřit, že to, jak chcete reagovat (co zobrazuje vaše mapa) je skutečně adekvátním řešením situace (opravdu odpovídá terénu kolem vás).

      3. Zamyšlení

        Udělali jste si o situaci nějakou představu a rozhodli se, jak budete jednat (máte mapu s něčím, co vypadá jako terén kolem vás). Nyní přichází ta nejnáročnější část. Pořádně se podívejte na danou situaci (prozkoumejte důkladně terén) a zamyslete se nad možnými způsoby aplikace vybrané techniky (porovnejte ho s mapou).

        Zjistíte, že se mapa a terén z velké části shodují, ale tam, kde by měl být most, je jen jeho zbytek, a tudíž tudy cesta nepovede. Stejně jako když chcete dát konstruktivní zpětnou vazbu kolegovi, který je zrovna v záchvatu silné emoce. Je třeba vymyslet jiné řešení – adaptovat postup, který máte v hlavě co nejvíce na míru dané situaci a aktuálním okolnostem.

        4. Jednání

          V tuto chvíli je nejdůležitější zvednout oči od mapy, upřít je na terén a do svého průvodce pouze sem tam nahlížet, abyste se ujistili, že se pohybujete správným směrem. Jinými slovy, nebuďte ve své hlavě a neodškrtávejte políčka teoretického seznamu, jak by měla vypadat perfektní reakce. To by nadělalo více škod než užitku. Jako byste si mapu dali před oči, šli podle ní, a vůbec se nedívali na terén.

          Buďte přítomni v daném momentu, zapojte empatii, aktivní naslouchání a na základě vnímání celé situace, kontextu a nuancí volte činy a slova.

          A jak to vypadá prakticky? Pokud jste se na kurzu učili ošetřovat emoce druhých pomocí slov „Cítím z Tebe, že jsi naštvaný.“, ale zrovna máte proti sobě kolegu, který dští síru a křičí hlava nehlava, pravděpodobně by se vám na takovou formulaci dostalo dosti sarkastické odpovědi. Pokud ale řeknete „Vidím, že tě to hodně štve.“, říkáte úplně to samé, ale způsobem, na který bude spíš druhý reagovat smířlivě.

          Jistě, tyto čtyři kroky nedokážete perfektně aplikovat vždy a ani k tomu někdy nebude příležitost. Zde ale připomeneme další užitečný mentální model a tím je broušení pily – dlouhodobá konzistentní práce a trénink se vám rozhodně vyplatí, až dojde na věc.

          Začít můžete tím, že budete mít na paměti jednu větu, a to tu, že mapa opravdu není terén, je to jen zjednodušená reprezentace a je třeba ji vždy následovat za zapojení kritického myšlení.

          Zkrátka a dobře – získáním nějakého nástroje to nekončí. Potřebujete se jej ještě naučit vhodně používat a být v aplikaci flexibilní. Vezměte si to nejlepší z mapy a přizpůsobte výslednou trasu terénu. Je to více práce, ale ušetří vám to námahu se žehlením nevhodné reakce v situaci, kterou jste neodhadli a příliš povrchně vyvodili závěry.

          Pokud vás téma mindsetu a toho, jak si nastavit hlavu co nejvíc výhodně zajímá, určitě se podívejte na naše témata otevřených workshopů a webináře pro veřejnost zdarma v rámci naší akadeMMie. Rozhodně rozšíří váš atlas map pro různé komunikační situace.

          A nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho newsletteru, aby vám neunikl žádný z našich dalších článků.

          Žít a jednat vědomě je dřina, ale hasit katastrofy a přehnané reakce je náročnější. Nenechte se slepě vést jen mapou,

          …Změňte to.

          Autor článku: Tým Mindset Mentors

          ZDROJE:

          1. Interaction Design Foundation. (2021, October 27). Einstellung Effect. Retrieved September 8, 2023, from https://www.interaction-design.org/literature/topics/einstellung-effect
          2. The Map Is Not the Territory. (2015, November 11). Retrieved September 6, 2023, from https://fs.blog/map-and-territory/.
          3. What is availability bias – TechTarget Definition. (2022, November 7). Retrieved September 6, 2023, from https://www.techtarget.com/whatis/definition/availability-bias.
          4. Your Thinking Should Remember ‚The Map Is Not the Territory‘. (2023, August 16). Retrieved September 6, 2023, from https://www.psychologytoday.com/us/blog/thoughts-on-thinking/202308/your-thinking-should-remember-the-map-is-not-the-territory.
          5. Farnam Street. (2011, August 2). Mental Models: The Best Way to Make Intelligent Decisions (~100 Models Explained). Retrieved September 6, 2023, from https://fs.blog/mental-models/

          h 3 Obsah článku

          Jsme MindsetMentors

          Naučíme vaše týmy komunikovat s respektem, konkrétně, otevřeně a s jasným cílem – dosáhnout lepších výsledků a růstu. Vaše úspěchy začínají správnou komunikací a mindsetem, a my jsme tu, abychom vás k nim dovedli.

          Mluvíme, myslíme, měníme. K lepšímu.

          Odebírejte novinky ze světa komunikace a mindsetu!

          P.S.: Odesláním vyjadřujete souhlas s našimi Zásadami o ochraně osobních údajů

          Tohle už jste četli?

          Pozornost a distrakce jako dvě strany téže mince

          Každý z nás má denně k dispozici malý poklad. Omezený zdroj, který má cenu zlata. Je...

          5 nejčastějších komunikačních pastí v projektech

          Projekty a komunikace k sobě neodmyslitelně patří. I v dnešní době mnoha projektových...

          Základní emoce a jejich vliv na komunikaci

          Komunikace je do jisté míry hra. Někdy se do ní promítne rivalita, ale většinou se obě...

          Zpětná vazba je hard skill

          Inovace. Flexibilita. Kvalitní a efektivní spolupráce. Rychlý cyklus učení a zlepšování...

          Toxické myšlenkové vzorce a jak na ně

          Každý člověk si žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ten je unikátní a přímo odráží...

          Jak koučovací dovednosti ovlivní vaši komunikaci?

          Co se stane, když se začnete učit koučovacím dovednostem: Začnete myslet i mluvit jinak....

          Quo vadis, lídršite?

          V lednu a únoru jsem na LinkedIn psal sedmidílný seriál na téma Očekávání od lídra v...

          Pět zdrojů komunikačního nesouladu

          Když učím své klienty mluvit anglicky, často narážíme na jeden z jejich typických...

          Trénujte mezilidskou komunikaci s pomocí AI nástrojů

          Rozšíření AI nástrojů může budit dojem, že mezilidská komunikace brzy nebude potřeba. V...

          Vyšplhejte po žebříku úsudků k lepším závěrům

          Kolik je jedna a jedna? Možná bez zaváhání řeknete, že dvě, a možná vás...