Proč a jak se stát lepším komunikačním partnerem
Listopad 7, 2022
Na konverzaci jsou stejně jako na tango potřeba dva lidé. Možná to vyznívá logicky, přece si nebude člověk sám mluvit jen tak pro sebe, že? Když se ale na rozhovory, které vedou ostatní kolem vás nebo vy sami podíváte detailněji, možná budete nemile překvapeni. To, že proti sobě fyzicky stojí nebo sedí dva lidé totiž neznamená, že jsou oba v tomto procesu komunikace plně přítomni. Naprostá zainteresovanost v konverzaci je ale základní podmínkou její konstruktivnosti.
Umět druhému naslouchat je totiž stejně důležité, jako umět pojmenovat vlastní pocity. Je možné, že se sami nevědomky dopouštíte nenaslouchání (více o něm píšeme zde) nebo jiných prohřešků, které z vás dělají nepříliš dobrého komunikačního partnera. Tím se však připravujete o spoustu potenciálně dobrého.
Proč být dobrým komunikačním partnerem?
Má cenu se vůbec snažit zlepšovat v něčem, co na první pohled zvládáme? Určitě ano! Lidé totiž často opomíjejí důležité aspekty komunikace, jako je třeba právě naslouchání druhému. Často se pak rozhovor promění ve dva střídavé monology a na konci ani jeden z účastníků nic nezískává.
Vzhledem k tomu, že žijeme v informačně přehlcené době, schopnost správně komunikovat se téměř rovná schopnosti efektivně nakládat s informacemi (1). Tlak na výkon a rychlost se stupňuje nejen v pracovním prostředí a tak si málokdo z nás může dovolit ztrácet čas rozhovory, které nemají žádný výsledek ani přínos. Komunikace je tedy procesem sdílení informací, jehož cílem je být pochopen a pochopit druhého (1).
V pracovní sféře nejsou dobré komunikační schopnosti uváděny jako požadované jen tak náhodou. Právě ty vám totiž pomohou budovat a posilovat vazby v rámci týmu (2). Zvyšují také kvalitu našich interakcí s klienty nebo nadřízenými a v neposlední řadě nám schopnost efektivně komunikovat s ostatními šetří čas i sílu. To napomáhá vaší celkové produktivitě a přispívá k vaší imagi skutečného profesionála (1).
I na poli osobních vztahů jistě oceníte schopnost věcně a konstruktivně probrat jakékoliv téma tak, abyste společně s protistranou dokázali najít uspokojivé východisko. Snáze se také vyhnete konfliktům.
Jak se stát lepším komunikačním partnerem
Důvodů proč se chtít zlepšit v komunikačních schopnostech je tedy celá řada. Ať už vás k tomu vede cokoliv, neméně důležité je i způsob, jakým můžete zlepšení dosáhnout. O své tipy se s námi podělil Šimon Steffal (6):
Aktivně naslouchejte
Na to, jak co nejpřesněji vyjádřit co máte na srdci existuje celá řada rad a tipů. Většinou se ale zapomíná na to, že část konverzace, při které mlčíte je minimálně stejně, ne-li více důležitá. Abyste totiž byli schopni opravdu adekvátně reagovat na danou situaci, je nezbytné, abyste druhého skutečně pozorně vnímali a nad jeho slovy se zamýšleli.
Snažte se tedy naslouchat aktivně tak, abyste pochopili sdělení a možná i vyčetli další informace, které zůstávají nevyřčené. Protistrana to jistě ocení. Více o tom, jak aktivně naslouchat najdete v samostatném článku zde.
Soustřeďte se
Komunikační multitasking a phubbing (používání telefonu při rozhovoru s druhou osobou) (3) jsou nešvary, kterými se jistě každý z nás někdy provinil. Takové jednání ale výrazně snižuje kvalitu vaší konverzace a neustálé notifikace a jiné podněty vám neumožňují se soustředit a tím pádem vnímat slova druhého člověka (4).
Své konverzace zkuste brát stejně zodpovědně jako důležité projekty. Věnujte člověku, se kterým mluvíte maximální možnou míru své pozornosti. Ulehčí vám to, když si vypnete upozornění a nebudete při rozhovoru dělat nic jiného. Zaměřte se na slova a řeč těla svého protějšku. Tím si dobře osvojíte aktivní naslouchání.
Ticho je váš nejlepší přítel
Většina lidí se ticha v konverzaci skutečně děsí. Znamená to, že si nemáte co říct? Nebo že nejste dostatečně zajímaví, když mlčíte? Zcela jistě ne. Je zásadní rozlišovat mezi tím, jestli s druhým vedete small talk, nebo skutečně hluboký rozhovor.
Ve druhém případě je ticho na vaší straně naprosto v pořádku, až dokonce žádoucí (5). Dovoluje vám vstřebat sdělení protistrany a skutečně se zamyslet nad svojí odpovědí. Rychlost reakce zdaleka neurčuje její kvalitu, proto si s ní klidně dejte načas.
Dobrým začátkem v tom, jak využít ticho ve svůj prospěch je vždy vědomě počkat s reakcí 2-3 sekundy po tom, co druhý domluví. Dáte tím druhému najevo, že mu aktivně nasloucháte a nečekáte jen na příležitost, abyste sami mluvili (5).
A kdy přijde řada na vás…?
Výše popsané tipy se věnují tomu, jak se v rozhovorech chovat jako skutečný partner. Jak poskytnout pochopení a pozornost druhé straně. Je ale přirozené, že vás zajímá i druhá strana mince. Jak můžete druhému ulehčit to, aby vám porozuměl? Doporučení na to, jak se můžete lépe vyjádřit, nebo čemu se vyvarovat a tím se stát ještě lepším komunikačním partnerem najdete v samostatném článku, který pro vás připravujeme.
A pokud máte pocit, že by vám některé ze zde uvedených doporučení mohlo pomoci k tomu, aby se lidem s vámi lépe komunikovalo, při své příští konverzaci na to myslete a
Změňte to.
Autor článku: Gabriela Gargošová
Zdroje:
1. https://empmonitor.com/blog/communication-skills-09-reasons-to-improve/
2. https://www.proofhub.com/articles/good-communication-skills
3. https://www.healthline.com/health/phubbing#TOC_TITLE_HDR_1
4. https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2021.711416/full
5. https://socialself.com/blog/dont-be-afraid-of-the-silence/
6. https://www.linkedin.com/in/šimonsteffal/
Další zajímavé články? Máme:
Toxické myšlenkové vzorce a jak na ně
Každý člověk si žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ten je unikátní a přímo odráží zkušenosti a vliv okolí, kterým daná osoba byla za dobu svého života vystavena. Problém nastane, když se tyto malé rozdíly spolu střetnou a ty na pohled nejzjevnější věci můžou být spouštěčem těch největších konfliktů. V takové situaci ztrácíme schopnost chápat pohled druhého a jeho vidění je v naší realitě nelogické a nemožné. Jak se tedy stane, že na první pohled očividnou skutečnost vnímáme tak zásadně rozdílně? Příčinou jsou naše mentální modely. Nikdo z nás totiž nevidí realitu takovou, jaká skutečně je. Obraz, který se nám tvoří v mysli, je souborem vzorců reprezentující naše minulé prožitky, životní přesvědčení, světonázor a k finálnímu výsledku přidáme i různá zkreslení. Dohromady naše mentální modely dávají mozaiku toho, jak si myslíme, že svět funguje.
Jak koučovací dovednosti ovlivní vaši komunikaci?
Co se stane, když se začnete učit koučovacím dovednostem: Začnete myslet i mluvit jinak. Na počátku bylo slovo. Je důležité, co říkáme. Tomu předchází to, co si myslíme. Ale mnoho lidí zůstane jen u těch slov, ať už vyřčených nebo těch v hlavš. Co je v životě hybnou silou, je čin. To, co uděláte. Ne to, co říkáte, že uděláte nebo o tom jen přemýšlíte. To je jako, když jdete na kurz xy, poslechnete si ho, ale informace z něj neuvedete do praxe. Nebo když čtete seberozvojové knížky. A tím čtením to skončí. Neuvedete získané vědomosti do svého reálného života.
Quo vadis, lídršite?
V lednu a únoru jsem na LinkedIn psal sedmidílný seriál na téma Očekávání od lídra v 21.století. Vycházel jsem z článku od Gallupu z předcovidového roku 2019 a revize z 2021 a zmapoval jsem sedm oblastí, ve kterých by měl lídr aktivně vystupovat, pojmenoval případná úskalí a také možné cesty, jak toto očekávání druhých naplnit. A to mě přivedlo na myšlenku napsat článek, který by se na leadership podíval z té druhé stránky. Tedy leaderSHITU (nebo krásně česky lídršitu). Soubory chování a přístupů, které jsou přesným opakem toho, jak bychom dnes měli/chtěli fungovat a tvořit moderní, lidské organizace, které umí pracovat se silnými stránkami lidí, jejich rozličnými osobnostmi a dovednostmi, přístupy a způsoby uvažování. Jak poznáte lídršit v praxi? Jak rozpoznáte, že vás vede člověk, který spadl do žumpy lídršitu? A co když vy sami vedete lidi - co vidíte, když se podíváte do zrcadla?
Pět zdrojů komunikačního nesouladu
Když učím své klienty mluvit anglicky, často narážíme na jeden z jejich typických strachů: „Co když mi druhá strana nebude rozumět?" Obava z jazykové bariéry je na místě, dokáže nám někdy pěkně zavařit. Když ale mluvíme všichni stejným jazykem, měla by být míra nedorozumění velmi nízká až nulová, ne? Když se nad tím zamyslíme, není to tak. I v situacích, kdy mluvíme s jiným rodilým mluvčím češtiny nebo jiného našeho rodného jazyka, který ovládáme perfektně, pozoruhodně často se stává, že si neporozumíme a potom řešíme vysvětlování, dodatečný kontext a snažíme se druhému vysvětlit, co jsme naším sdělením vlastně mysleli. Na vině je komunikační nesoulad. O co se jedná a jak se mu můžeme vyhnout?
Trénujte mezilidskou komunikaci s pomocí AI nástrojů
Rozšíření AI nástrojů může budit dojem, že mezilidská komunikace brzy nebude potřeba. V dnešní digitální éře je však komunikace klíčová. Ať už se jedná o profesní život, osobní vztahy, nebo online interakce, efektivní komunikace nám umožňuje dosahovat cílů, budovat si pevné vazby a žít spokojenější život. Díky AI dnes existují nástroje, které nám pomohou naše komunikační dovednosti posunout na další úroveň. Stačí jen chtít. Mezi ty nejrozšířenější patří nástroje generativní umělé inteligence jako Gemini od Google nebo ChatGPT od OpenAI. Tyto nástroje, poháněné umělou inteligencí, dokáží simulovat lidskou konverzaci a poskytovat nám cennou zpětnou vazbu na naše komunikační styly.
Vyšplhejte po žebříku úsudků k lepším závěrům
Kolik je jedna a jedna? Možná bez zaváhání řeknete, že dvě, a možná vás i dnes stejně jako v dětství udiví, že správná odpověď není takhle jednoznačná. Jedna a jedna totiž může být i 11. Co je to za blbost? To přece nedává smysl!? Ale ano. Dává. Když se na otázku podíváte pořádně. Tohle je jen jeden z příkladů hádanek, které jsme si navzájem rádi dávali hlavně jako děti. Jak jsme se ale mohli nechat tak nachytat i teď, když jsme dospělí a rádi o sobě uvažujeme jako o životem protřelých a zkušených?
Čtyři komunikační přešlapy, kterými spolehlivě odradíte každého kandidáta
Přilákat talentované kandidáty se v posledních letech stává poměrně náročnou disciplínou. Když už se do toho pustíte, dbejte na to, abyste své potenciální kandidáty zbytečně neodradili během výběrového řízení. V tomto článku se podíváme na čtyři nejčastější komunikační přešlapy, které k tomu mohou vést.
VIDEO: Malé experimenty jako klíč k růstu
Změnu vnímáme jako něco velkého. Je to v našich očích taková magie. Najednou si všimneme, že se člověk, kterého dobře známe, chová úplně jinak. Najednou třeba při konfliktu nekřičí, ale mlčí. Nebo si klademe otázku, jak se to stalo, že náš soused má najednou, jakoby ze dne na den o deset kilo míň?! Změna se ale skutečně neděje přes noc. K opravdové a trvalé změně, zejména pokud přijde na změnu vzorců chování, dochází vždy postupně po malých částečných úpravách. To, jak změnu vnímáme jako něco velkého, nás činí méně odvážnými se do ní pustit. V říjnu měl náš Šimon možnost vystoupit na TEDx konferenci na své Alma Mater UNYP v Praze a představit publiku v rámci svého talku koncept malých experimentů a toho, proč jsou klíčem ke smysluplnému a udržitelnému růstu. A to je rozhodně An Idea Worth Spreading. Tak nečekejte a hned si ho pusťte!
Jak (ne)mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat
Mluvení před publikem je velká věda. O dost větší, než by se mohlo zdát. A je úplně jedno, zda prezentujete kolegům výsledky svého týmu, přednášíte návrh před boardem, nebo mluvíte k publiku na konferenci. Máte skvěle připravenou prezentaci, kvalitní obsah a spoustu úderných myšlenek, které chcete předat. Bylo by škoda tohle všechno kompletně zabít špatnou formou. Ale vězte, že přesně tohle se děje až překvapivě příliš často. Určité formě veřejného mluvení se nevyhne téměř nikdo z nás. A pokud náhodou máte práci, při které nepotřebujete souvisle dlouhodobě mluvit k větším skupinám lidí, ani tak článek ještě nezavírejte. Existují totiž určité nešvary, které se promítají i do běžné konverzace a činí z našeho projevu pro posluchače někdy až nepříjemnou záležitost. Na co si tedy dát pozor a jak mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat?
Motivace, disciplína a jak nás ženou vpřed
Slova jako cíl, plán, nebo ukazatel pokroku patří dnes do slovníku asi každého z nás. Je jedno, jestli působíte ve výrobě, pracujete v kanceláři, vlastníte firmu nebo teprve studujete. Všichni víme, že je důležité vědět, kam jdeme, protože tím minimalizujeme riziko, že náš čas a úsilí vynaložíme zbytečně. Správně stanovený cíl je ale teprve začátkem cesty. Je důležité zajistit, abychom se na ni nejenom vydali, ale abychom na ní setrvali, drželi tempo a hýbali se, byť někdy pomalu, ale jistě směrem k vytoužené destinaci. Jakmile už se na cestu vyprávíme, velkou roli v našem setrvání na ní hrají motivace a disciplína. Dvě síly, které nás pohání kupředu, i když každá trochu jiným způsobem. Nevyplatí se spoléhat jen na jednu z nich, lepší strategií je seznámit se s oběma a umět je účelně využívat podle situace.
(Ne)komunikace ve firmě
Jak byste ohodnotili komunikaci ve svém týmu nebo celé firmě? Možná si říkáte, že funguje skvěle. Máte nastavené komunikační kanály, všichni znají společné dohody jak a kde co řešit a když někdo bude mít dotaz, dveře jsou otevřené. Stačí se zeptat. Možná to ale není všechno tak jednoduché. Co když se vaši lidé bojí otázku vznést? Mají snad strach z vás jako lídra? Odpověď nejen na tuto otázku v dnešním článku přináší Maja Bourková, rozmotávač myšlenek a průvodce podvědomím pro osobní i profesní život. Koučka a facilitátorka firemních kruhů, která se specializuje mimo jiné i na práci s emocemi ve firmě.
Dvakrát mlč, jednou mluv aneb zdrženlivost v komunikaci
Mluviti stříbro, mlčeti zlato. To je věta, kterou už každý z nás někdy slyšel. Málokdo se podle ní ale opravdu řídí. A tak někdy mluvíme dřív, než myslíme. A dost často to má katastrofální důsledky. Zdrženlivost nebo jednoduše umění mlčet je základní komunikační dovedností, která vás nejen uchrání před přešlapy zaviněnými zbrklostí, ale pomůže vám také prohloubit konverzaci jako takovou a vaše vztahy s druhými. Co tedy zdrženlivost je a jak ji aplikovat v komunikaci?