Změny – proč se jich bojíme a co může přinést jejich přijetí
Září 26, 2022
Podzim je tu a i když se aktuálně potýkáme s mnoha těžkostmi, snad nás aspoň nečeká další půlrok v lockdownu. To tedy silně naznačuje, že se po dvou a půl letech ad hoc řešení nečekaných situací a balancování na vlnách nejistoty budeme moct vrátit k tomu, jak jsme to dělali vždycky. Hurá.
Anebo ne? A nebyla by škoda ty dva roky vymazat a zahodit všechny potenciálně přínosné změny, které nám přinesly? Celou tuto situaci lze vidět i jako příležitost a její správné uchopení může vaši pozici na trhu výrazně posílit.
Jeden za všechny?
Není to ale jen na vás. I když sami zaujímáte pozitivní postoj ke změně jako k výzvě, pořád ještě nemáte vyhráno. Roli hraje také nastavení a mindset lidí kolem vás. A když se váš tým jednohlasně shodne, že „změna je fuj”, máte dvě možnosti. Vzdát se a přizpůsobit se většině, nebo věřit své vizi a pokusit se je inspirovat ke změně pohledu na svět.
Pokud jste v pozici lídra a rozhodnete se statečně čelit tomuto nelehkému úkolu, možná si rádi necháte poradit, jakých přešlapů se vyvarovat a kterým směrem se naopak vydat. Využijte možnosti poučit se z chyb ostatních vedoucích pracovníků, kteří se v článku pro Inc. (1) podělili o své zaručené tipy. Klíčovým základem jsou špičkové komunikační schopnosti, protože ve slovech může být neuvěřitelná síla, když se správně použijí. A to je ke změně přesvědčení lidí jistě potřeba.
Začněte s proč
Simon Sinek ve své knize Začněte s proč (2) popisuje koncept, který vám jistě bude ve vašem úsilí nápomocný. Velmi záleží na tom, jakým způsobem budete změny svému týmu komunikovat. Namísto rozdávání pokynů ohledně toho, kdo má co odteď dělat a jakým způsobem, zaměřte pozornost na vyšší cíl a smysl dané změny. Pokud investujete čas a úsilí do vysvětlení proč je daná změna potřeba a jaký bude mít dopad, vaši lidé se s tímto záměrem snadněji ztotožní.
Pokud dokáží porozumět záměru, je pravděpodobnější, že změnu nejen přijmou, ale nové postupy vezmou za své, protože jim samotným budou dávat smysl. Nejen že se tedy vyhnete negativním pocitům ze změny, ale také získáte něco navíc. Vnější motivace, ať už je jakkoliv silná, má omezenou dobu účinnosti. Pokud však člověk věří v to, co dělá a připadá mu to správné, je pro něj snazší zůstat konzistentní a odvést dobrou práci.
Otevřená mysl je vše, co potřebujete
Pokud i po veškerém vysvětlování slyšíte námitky a obavy, nezoufejte. Ne vždy se nám povede ostatní nadchnout pro svoji myšlenku, jakkoliv se nám její přínosy zdají očividné. Lidé ale vnímají, jak se k nim stavíte a jak k nim přistupujete.
Už jen sestup z pozice „autokrata”, který jen rozdává pokyny na pozici lídra, který má upřímný zájem na tom, aby ostatní chápali jeho rozhodnutí, výrazně změní jejich pohled na věc. To způsobí, že možná nebudou nadšení, ale dají novému směru aspoň šanci a přistoupí k němu s otevřenou myslí.
A právě taková ochota je tím správným základním kamenem, na kterém můžete vystavět firemní kulturu pozitivního přijímání změn.
Na velikosti nezáleží
Změna může být zásadní nebo steží postřehnutelná, to ale nehraje roli. O co jde, je to, aby byl každý dobře informován o tom, proč je nutná a důležitá, čeho se týká a jak proběhne. Určitě nezapomeňte zmínit ani její pozitivní výstupy. Dobře funguje princip „top down”. To znamená, že pokud vedoucí pracovníci změnu přijmou a chápou, dokážou ji lépe komunikovat svému týmu. Znovu se tím také potvrzuje důležitost vysvětlování „Proč” (2).
Naslouchejte a vyžadujte zpětnou vazbu
Jsou situace, ve kterých se všichni shodnou, že je třeba něco změnit a jak. Pokud ale někteří tuto nutnost nepociťují, zkuste si s nimi o tomto tématu promluvit a zeptat se na jejich názor. Každý by se měl cítit vyslyšen. Ideálně byste měli sbírat zpětnou vazbu na začátku, v průběhu a na konci procesu dané změny. To většinou přinese spoustu aha momentů a poučení, co příště můžete udělat lépe. Nemusí se vždy jednat o formální proces, naopak spoustu poznatků načerpáte i z neformální konverzace s dotčenými členy týmu na toto téma. Nezapomínejte sebranou zpětnou vazbu zapracovat a reagovat na ni. Díky tomu se budou vaši lidé cítit skutečně vyslyšeni.
Jděte příkladem
Ujistěte se, že sami splňujete, co žádáte od ostatních. V opačném případě vás nemohou úplně vnímat jako skutečného lídra a někoho, koho by měli následovat. Dobrým pomocníkem vám může být emoční inteligence. Nebojte se přiznat, že i pro vás je proces změn nekomfortní, empatie a pochopení pocitů ostatních jsou velmi důležité. Jak uvání Inc. (1), pokud budete tuto schopnost pravidelně posilovat a uplatňovat, bude se vám lépe dařit vést svůj tým k přijetí změny a překonání překážek.
Efektivně motivujte
Podpořte ty, kteří se ke změnám postaví čelem a zaujmou aktivní roli v procesu jejich přijímání. Tím, že je veřejně oceníte, přirozeně podpoříte jejich vlastní motivaci a zároveň ji vzbudíte v jejich spolupracovnících. Takový lidé jsou klíčoví, protože usnadňují adaptaci ostatím kolem sebe. Jsou to vaši spojenci a ambasadoři. People Insight (3) také poukazuje na fakt, že ke změnám v osobní sféře lidé většinou přistupují pozitivně a s nadšením. Článek(3) cituje Jima Hemerlinga, který doporučuje prezentovat tedy výsledky změny z lidského hlediska, nesoustředit se tolik jen na výkon a ekonomické výsledky. A jak na to? Směřujte pozornost svých lidí na hlubší smysl celé věci a vytvářejte hodnoty, se kterými se budou moci ztotožnit.
Něco přece jen zůstává stejné
Protože lidem přirozeně vyhovuje stabilní prostředí, může vám hrát do karet zdůraznění toho, co zůstane stejné. Ze studie uveřejněné Harvard Business Review (4) vyplývá, že lidé se ztotožňují s organizací, pro kterou pracují. Pokud by se tedy jejich prostředí mělo změnit k nepoznání, nebude to pro ně komfortní.
Dobrým tahem je tedy ubezpečit všechny, že poslání a klíčové hodnoty firmy se nemění. Tím v nich podpoříte důvěru v organizaci a vstřícnější postoj k menším změnám.
Se správným přístupem a dobře nastavenou komunikací není nic nemožné. Měnit nastavení myslí svého týmu patří k posláním každého dobrého lídra. Můžete to brát spíše také jako osobní výzvu. Nakonec - jediná jistota v životě je změna. Pokud se jí váš tým nebude bránit, přinese vám to obrovskou konkurenční výhodu před těmi, kteří se zuby nehty drží starého, dobrého, ale často bohužel nefunkčního.
Autorka článku: Gabriela Gargošová
Zdroje:
1. https://www.inc.com/brent-gleeson/8-steps-for-helping-your-employees-accept-change.html
2. SINEK, Simon. Začněte s proč: jak vůdčí osobnosti inspirují k činům. V Brně: Jan Melvil, 2013. Žádná velká věda. ISBN 978-80-87270-55-4.
3. https://peopleinsight.co.uk/helping-employees-embrace-change/
4. https://hbr.org/2018/08/research-to-get-people-to-embrace-change-emphasize-what-will-stay-the-same
Další zajímavé články? Máme:
Toxické myšlenkové vzorce a jak na ně
Každý člověk si žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ten je unikátní a přímo odráží zkušenosti a vliv okolí, kterým daná osoba byla za dobu svého života vystavena. Problém nastane, když se tyto malé rozdíly spolu střetnou a ty na pohled nejzjevnější věci můžou být spouštěčem těch největších konfliktů. V takové situaci ztrácíme schopnost chápat pohled druhého a jeho vidění je v naší realitě nelogické a nemožné. Jak se tedy stane, že na první pohled očividnou skutečnost vnímáme tak zásadně rozdílně? Příčinou jsou naše mentální modely. Nikdo z nás totiž nevidí realitu takovou, jaká skutečně je. Obraz, který se nám tvoří v mysli, je souborem vzorců reprezentující naše minulé prožitky, životní přesvědčení, světonázor a k finálnímu výsledku přidáme i různá zkreslení. Dohromady naše mentální modely dávají mozaiku toho, jak si myslíme, že svět funguje.
Jak koučovací dovednosti ovlivní vaši komunikaci?
Co se stane, když se začnete učit koučovacím dovednostem: Začnete myslet i mluvit jinak. Na počátku bylo slovo. Je důležité, co říkáme. Tomu předchází to, co si myslíme. Ale mnoho lidí zůstane jen u těch slov, ať už vyřčených nebo těch v hlavš. Co je v životě hybnou silou, je čin. To, co uděláte. Ne to, co říkáte, že uděláte nebo o tom jen přemýšlíte. To je jako, když jdete na kurz xy, poslechnete si ho, ale informace z něj neuvedete do praxe. Nebo když čtete seberozvojové knížky. A tím čtením to skončí. Neuvedete získané vědomosti do svého reálného života.
Quo vadis, lídršite?
V lednu a únoru jsem na LinkedIn psal sedmidílný seriál na téma Očekávání od lídra v 21.století. Vycházel jsem z článku od Gallupu z předcovidového roku 2019 a revize z 2021 a zmapoval jsem sedm oblastí, ve kterých by měl lídr aktivně vystupovat, pojmenoval případná úskalí a také možné cesty, jak toto očekávání druhých naplnit. A to mě přivedlo na myšlenku napsat článek, který by se na leadership podíval z té druhé stránky. Tedy leaderSHITU (nebo krásně česky lídršitu). Soubory chování a přístupů, které jsou přesným opakem toho, jak bychom dnes měli/chtěli fungovat a tvořit moderní, lidské organizace, které umí pracovat se silnými stránkami lidí, jejich rozličnými osobnostmi a dovednostmi, přístupy a způsoby uvažování. Jak poznáte lídršit v praxi? Jak rozpoznáte, že vás vede člověk, který spadl do žumpy lídršitu? A co když vy sami vedete lidi - co vidíte, když se podíváte do zrcadla?
Pět zdrojů komunikačního nesouladu
Když učím své klienty mluvit anglicky, často narážíme na jeden z jejich typických strachů: „Co když mi druhá strana nebude rozumět?" Obava z jazykové bariéry je na místě, dokáže nám někdy pěkně zavařit. Když ale mluvíme všichni stejným jazykem, měla by být míra nedorozumění velmi nízká až nulová, ne? Když se nad tím zamyslíme, není to tak. I v situacích, kdy mluvíme s jiným rodilým mluvčím češtiny nebo jiného našeho rodného jazyka, který ovládáme perfektně, pozoruhodně často se stává, že si neporozumíme a potom řešíme vysvětlování, dodatečný kontext a snažíme se druhému vysvětlit, co jsme naším sdělením vlastně mysleli. Na vině je komunikační nesoulad. O co se jedná a jak se mu můžeme vyhnout?
Trénujte mezilidskou komunikaci s pomocí AI nástrojů
Rozšíření AI nástrojů může budit dojem, že mezilidská komunikace brzy nebude potřeba. V dnešní digitální éře je však komunikace klíčová. Ať už se jedná o profesní život, osobní vztahy, nebo online interakce, efektivní komunikace nám umožňuje dosahovat cílů, budovat si pevné vazby a žít spokojenější život. Díky AI dnes existují nástroje, které nám pomohou naše komunikační dovednosti posunout na další úroveň. Stačí jen chtít. Mezi ty nejrozšířenější patří nástroje generativní umělé inteligence jako Gemini od Google nebo ChatGPT od OpenAI. Tyto nástroje, poháněné umělou inteligencí, dokáží simulovat lidskou konverzaci a poskytovat nám cennou zpětnou vazbu na naše komunikační styly.
Vyšplhejte po žebříku úsudků k lepším závěrům
Kolik je jedna a jedna? Možná bez zaváhání řeknete, že dvě, a možná vás i dnes stejně jako v dětství udiví, že správná odpověď není takhle jednoznačná. Jedna a jedna totiž může být i 11. Co je to za blbost? To přece nedává smysl!? Ale ano. Dává. Když se na otázku podíváte pořádně. Tohle je jen jeden z příkladů hádanek, které jsme si navzájem rádi dávali hlavně jako děti. Jak jsme se ale mohli nechat tak nachytat i teď, když jsme dospělí a rádi o sobě uvažujeme jako o životem protřelých a zkušených?
Čtyři komunikační přešlapy, kterými spolehlivě odradíte každého kandidáta
Přilákat talentované kandidáty se v posledních letech stává poměrně náročnou disciplínou. Když už se do toho pustíte, dbejte na to, abyste své potenciální kandidáty zbytečně neodradili během výběrového řízení. V tomto článku se podíváme na čtyři nejčastější komunikační přešlapy, které k tomu mohou vést.
VIDEO: Malé experimenty jako klíč k růstu
Změnu vnímáme jako něco velkého. Je to v našich očích taková magie. Najednou si všimneme, že se člověk, kterého dobře známe, chová úplně jinak. Najednou třeba při konfliktu nekřičí, ale mlčí. Nebo si klademe otázku, jak se to stalo, že náš soused má najednou, jakoby ze dne na den o deset kilo míň?! Změna se ale skutečně neděje přes noc. K opravdové a trvalé změně, zejména pokud přijde na změnu vzorců chování, dochází vždy postupně po malých částečných úpravách. To, jak změnu vnímáme jako něco velkého, nás činí méně odvážnými se do ní pustit. V říjnu měl náš Šimon možnost vystoupit na TEDx konferenci na své Alma Mater UNYP v Praze a představit publiku v rámci svého talku koncept malých experimentů a toho, proč jsou klíčem ke smysluplnému a udržitelnému růstu. A to je rozhodně An Idea Worth Spreading. Tak nečekejte a hned si ho pusťte!
Jak (ne)mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat
Mluvení před publikem je velká věda. O dost větší, než by se mohlo zdát. A je úplně jedno, zda prezentujete kolegům výsledky svého týmu, přednášíte návrh před boardem, nebo mluvíte k publiku na konferenci. Máte skvěle připravenou prezentaci, kvalitní obsah a spoustu úderných myšlenek, které chcete předat. Bylo by škoda tohle všechno kompletně zabít špatnou formou. Ale vězte, že přesně tohle se děje až překvapivě příliš často. Určité formě veřejného mluvení se nevyhne téměř nikdo z nás. A pokud náhodou máte práci, při které nepotřebujete souvisle dlouhodobě mluvit k větším skupinám lidí, ani tak článek ještě nezavírejte. Existují totiž určité nešvary, které se promítají i do běžné konverzace a činí z našeho projevu pro posluchače někdy až nepříjemnou záležitost. Na co si tedy dát pozor a jak mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat?
Motivace, disciplína a jak nás ženou vpřed
Slova jako cíl, plán, nebo ukazatel pokroku patří dnes do slovníku asi každého z nás. Je jedno, jestli působíte ve výrobě, pracujete v kanceláři, vlastníte firmu nebo teprve studujete. Všichni víme, že je důležité vědět, kam jdeme, protože tím minimalizujeme riziko, že náš čas a úsilí vynaložíme zbytečně. Správně stanovený cíl je ale teprve začátkem cesty. Je důležité zajistit, abychom se na ni nejenom vydali, ale abychom na ní setrvali, drželi tempo a hýbali se, byť někdy pomalu, ale jistě směrem k vytoužené destinaci. Jakmile už se na cestu vyprávíme, velkou roli v našem setrvání na ní hrají motivace a disciplína. Dvě síly, které nás pohání kupředu, i když každá trochu jiným způsobem. Nevyplatí se spoléhat jen na jednu z nich, lepší strategií je seznámit se s oběma a umět je účelně využívat podle situace.
(Ne)komunikace ve firmě
Jak byste ohodnotili komunikaci ve svém týmu nebo celé firmě? Možná si říkáte, že funguje skvěle. Máte nastavené komunikační kanály, všichni znají společné dohody jak a kde co řešit a když někdo bude mít dotaz, dveře jsou otevřené. Stačí se zeptat. Možná to ale není všechno tak jednoduché. Co když se vaši lidé bojí otázku vznést? Mají snad strach z vás jako lídra? Odpověď nejen na tuto otázku v dnešním článku přináší Maja Bourková, rozmotávač myšlenek a průvodce podvědomím pro osobní i profesní život. Koučka a facilitátorka firemních kruhů, která se specializuje mimo jiné i na práci s emocemi ve firmě.
Dvakrát mlč, jednou mluv aneb zdrženlivost v komunikaci
Mluviti stříbro, mlčeti zlato. To je věta, kterou už každý z nás někdy slyšel. Málokdo se podle ní ale opravdu řídí. A tak někdy mluvíme dřív, než myslíme. A dost často to má katastrofální důsledky. Zdrženlivost nebo jednoduše umění mlčet je základní komunikační dovedností, která vás nejen uchrání před přešlapy zaviněnými zbrklostí, ale pomůže vám také prohloubit konverzaci jako takovou a vaše vztahy s druhými. Co tedy zdrženlivost je a jak ji aplikovat v komunikaci?