Umíte se učit? Protože pokud ne, možná se nevědomky obíráte o značný potenciál.
Spousta z nás má učení spojené se školou a představí si pod ním klasické biflování dat, slovíček či seznamů nazpaměť. A většina z nás je asi ráda, že už to má za sebou. Pravdou ale je, že se učíme celý život. Ať už neúmyslně tím, jak na nás působí prostředí, nebo záměrně, když se třeba přihlásíme na kurz, webinář nebo workshop.
Když už tedy investujete čas, peníze a úsilí, stojí za to prozkoumat, jak na to, abyste si z každé takové vzdělávací příležitosti odnesli co nejvíce. S tím vám může pomoci například Feynmanova technika, na kterou se dnes společně zaměříme.
Krása učení se v dospělosti tkví v tom, že si můžeme svobodně vybrat, jaké vzdělávací příležitosti využijeme a jaké seberozvojové akce budeme absolvovat. Už to samo silně podporuje výsledný úspěch, protože je přítomna vnitřní motivace (1). Často se stává, že ačkoliv se aktivně zapojíme a máme pocit, že jsme si z takové vzdělávací iterace odnesli mnoho nových poznatků, nakonec velmi malou část z nich uvedeme do praxe a zůstane zachován status quo.
Vezmeme-li v úvahu, že kýženým výsledkem seberozvojových aktivit je změna – v chování, v reakci, v prostředí apod., jedná se vlastně o selhání. To, že absolvujeme workshop nebo webinář, popřípadě učiní cestu totiž ještě neznamená, že jsme danou kompetenci opravdu získali.
Naopak, je to jen první krok a návaznými, velmi důležitými kroky, je „přežvýkání“ si získaného know how do podoby použitelné pro naši situaci a následné formování konkrétních nástrojů, se kterými můžeme dále v praxi pracovat. A abyste toho byli schopni, je naprosto zásadní, abyste dané teorii rozuměli a dokázali si živě a detailně představit, co se skrývá za „chytrými slovy“, která jste si zapsali nebo zapamatovali.
Jak poznáte, že něčemu (ne)rozumíte a proč je to důležité
Znovu se na chvíli vrátíme do školy. Spousta z nás měla jasnou strategii – memorování. Prostě jsme se zpaměti naučili hlavní data, termíny a formulace, na zkoušce jsme je slovo od slova napsali nebo odříkali a to stačilo.
Schválně – co se vám vybaví, když se řekne mitochondrie? 🙂 Asi každému naskočí bájná věta, že mitochondrie je vlastně taková buněčná elektrárna. Ale co to pro nás znamená? Proč bychom to měli vědět? A jak s touto informací můžete naložit, tak, abyste žili lepší život?
Tento příklad sám o sobě jasně dokládá, že nestačí znát slova a formulace. Je důležité studované koncepty chápat do hloubky a za slovy vidět obrazy, koncepty a souvislosti mezi nimi. To je první krok k tomu, abychom teorii dokázali účinně převádět do praxe. Jak ale na to?
Co je to Feynmanova technika a jak ji využít
V učení vám velmi účinně může pomoci takzvaná Feynmanova technika – jednoduchý způsob učení, který představil nositel Nobelovy ceny Richard Feynman. (2, 3)
Jedná se o poměrně snadný proces sestávající ze čtyř kroků a technika je známa pro svoji univerzálnost. Pomůže vám pochopit jakýkoli koncept, a to na úrovni skutečné aplikovatelné znalosti. Jaké jsou tedy její čtyři kroky a jak je můžete aplikovat po absolvování workshopu či webináře?
- Co všechno už o tématu víte?
Prvním krokem je definování výchozího stavu. Abyste zjistili, kde máte mezery, je důležité vědět, co už všechno o tématu víte. A to ideálně mít to černé na bílém.
Vezměte si zápisník nebo čistý papír a udělejte si seznam všeho, co už jste se o tématu, které chcete studovat dozvěděli. Jedná se o takový brainstorming. Vytáhněte z hlavy na papír vše, co se vám tam objeví v souvislosti s vaším objektem zájmu. Nebojte se být konkrétní.
Spousta lidí má tendence tento krok podceňovat nebo odbýt, protože zápis všeho, co už víte, zabere dost času. Vzhledem k tomu, že tento seznam bude základním kamenem všeho vašeho učení a budete se k němu potřebovat vracet vám doporučujeme dát si záležet a věci si opravdu vypsat. Ušetříte si tím kognitivní kapacitu na další kroky. A ta bude potřeba.
Tip: využít můžete své poznámky přímo ze vzdělávací akce nebo materiály, které vám poskytl organizátor kurzu. Můžete si také ulehčit práci a požádat generativní AI o informace k danému tématu. Ve všech těchto případech ale platí, že byste měli zápisky revidovat a do seznamu zahrnout jen to, co opravdu máte pocit, že už o tématu víte – nevidíte tu informaci poprvé.
2. Co to pro vás vlastně znamená?
Jakmile máte seznam všech samostatných informací, můžete začít tvořit celostní obraz tématu ve své mysli. V tomto kroku budete informace brát, přikládat k sobě jako puzzle a nacházet mezi nimi souvislosti, až nakonec uvidíte, jak všechny tvoří jeden celek.
Vaším cílem je vytvořit příběh, kterým dané téma vysvětlíte někomu jinému. Soustřeďte se na používání vlastních slov, cílem není čtení z papíru. Snažte se jednoduše a pochopitelně vysvětlit souvislosti a téma tak, jak ho chápete vy sami na základě sebou sepsaných informací. Podle vašeho formulovaného vysvětlení by to mělo zvládnout pochopit i malé dítě.
Tip: Ověřte si své vysvětlení tak, že koncept jeho prostřednictvím představíte někomu jinému a pak ho požádáte, aby vám shrnul, co z vašeho vyprávění pochopil. Využít můžete znovu i AI, ale lidský protějšek bude v tomto případě spolehlivější. Pokud se chápání druhého shoduje s vaším, je vysoká šance, že rozumíte tomu, co jste si o tématu zapsali.
3. Čím si nejste jistí?
V průběhu toho, jak budete problematiku sobě nebo někomu jinému vysvětlovat dříve či později narazíte na části, kterými si nebudete jisti nebo se bude jednat o pouhé domněnky. Zarazit vás mohou i cizí termíny s nejasným významem. Jakmile něco takového zaznamenáte, vyznačte si oblast barevně. Můžete si i připsat konkrétní otázky a pochybnosti, které se vám v hlavě objeví.
Na jejich základě poté hledejte doplňující informace. Je důležité, abyste se obraceli jen na opravdu spolehlivé zdroje, proto zde raději AI vynechte, nebo důkladně ověřte existenci zdrojového materiálu a kontext, v jakém je daná informace uvedena. Doplňte mezery a ještě jednou si projděte celý příběh s nově přidanými částmi.
Tip: Zamyslete se a podrobte své finální tvrzení podrobné analýze. Zahrajte si na oponenta vysokoškolské práce a snažte se identifikovat další mezery. Zpochybněte své závěry. Díky tomu vám vyvstanou další otázky a nejasnosti, které můžete pomocí výše uvedeného postupu vyřešit.
4. Dokážete pomoci jiným porozumět tématu?
Člověk, který své téma skutečně výborně zná, jej dokáže bez problému předat ostatním. To znamená, že je schopen vysvětlit komukoli a zvolit k tomu správnou formu a způsob. Jednoduše dokáže nabyté know how podat ve stravitelné formě a na míru každému, kdo před ním zrovna stojí. Jinak totiž budete vysvětlovat koncept aktivního naslouchání dítěti, dospělému a vysokoškolskému profesorovi.
Soustřeďte se na formulaci slov a jejich volbu, hojné využívání příběhů a analogií a směřujte spíše k jednoduchému popisnému jazyku. Jakmile téma prozkoumáte a dokážete prezentovat z různých úhlů, znamená to, že jej pravděpodobně znáte opravdu dobře.
Tip: Vyhledejte nový protějšek, ideálně v daném tématu absolutně neznalý, a představte mu své chápání daného tématu. Pokud ho dokáže bez problémů pochopit a vy zodpovíte případné doplňující otázky, máte vyhráno. Pokud chcete jít ještě o krok dál, oslovte člověka, který se v dané problematice orientuje. Diskuze nad konceptem s někým takovým vám může přinést další inspiraci a hlubší vhled do tématu. Jistě se dozvíte zase něco nového a můžete pokračovat v objevování.
Pokud náhodou neuspějete, vraťte se k fázi různých formulací nebo vyjasňování toho, co jste nedokázali úplně přesně vystihnout. A pak své vysvětlení otestujte znovu.
Jak využít Feynmanovu metodu při praktické aplikaci získaného know how
Až do současné chvíle si můžete všimnout, že se Feynmanova metoda vztahuje především k teoretickému ovládnutí konceptů a problematik. Z hlediska komunikace, mindsetu a seberozvoje, ale záleží ještě na jedné důležité rovině – praktické aplikaci.
Výsledkem rozvoje či učení by totiž měla vždy být změna. V našem chování, myšlení či reakci na podněty. Jakmile tedy téma dostatečně teoreticky ovládnete, je třeba udělat další krok a nezůstat jen u prospěšných myšlenek, ale začít na jejich základě konat.
Nabízíme vám tedy upravené 4 kroky, podle kterých se můžete řídit a z dané kompetence udělat skutečný aktivní nástroj.
- Co potřebujete udělat?
Stejně jako v prvním kroku tradiční Feynmanovy metody, i tady se vrátíme k tomu, co už známe. Zamyslete se nad svou aktuální situací a identifikujte oblasti, které chcete změnit. Pak si projděte techniky a doporučení a zkuste identifikovat, jaké konkrétní jednání z nich vychází.
Příklad: Pokud například máte za sebou workshop aktivního naslouchání, v této fázi si zapíšete, že byste rádi dali druhým ukázali, že jim nasloucháte. U aktivního naslouchání si pak zapíšete, že jeho konkrétní aplikovaná podoba jsou neverbální signály, oční kontakt a případné slovní shrnutí toho, co bylo řečeno.
2. Co budete konkrétně dělat?
V druhém kroku jsme stavěli příběh a propojovali jednotlivé informace. Při praktické aplikaci budeme spojovat výzvy a řešení. Zkuste si představit situaci, kterou jste identifikovali jako vhodnou ke změně a přiřaďte k ní techniku, kterou v ní můžete použít. Vizualizujte si, co konkrétně uděláte a kdy, jak se bude situace vyvíjet. Výsledkem druhého kroku je konkrétní plán s akčními kroky
Příklad: Představíte se hovor se svým kamarádem nebo kolegou a zamyslíte se nad tím, kdy a jak používat např. slovní shrnutí. Vaším výstupem bude plán, že v příští interakci s někým vyzkoušíte shrnout, co vám druhý řekl předtím, než mu sdělíte svůj názor.
3. Funguje to?
Třetí krok je křest ohněm. Na základě svého plánu v příhodné situaci jednejte a pečlivě sledujte, jak to situaci ovlivní. Klidně si hned po dané příležitosti zapište své pocity a výsledky.
Příklad: Další týden při setkání s kamarádem u kávy udržujete oční kontakt, věnujete mu plnou pozornost, dáváte neverbálně najevo, že posloucháte a nakonec shrnete, co druhý řekl, než přidáte svůj pohled. Při rozloučení vám kamarád poděkoval a řekl, že si s vámi velmi dobře popovídal. Také se vám více otevřel.
4. Jak to šlo?
V posledním kroku využijete právě zápisky, které jste pořídili při aplikaci vybrané techniky. Provedete pomocí nich sebereflexi. Zkuste si sepsat sadu otázek, které vám pomohou ponořit se do sebe a zhodnotit zažitou zkušenost. Můžete se ptát například:
- jaký jsem měl ze situace pocit?
- v čem to bylo jiné než obvykle?
- jsem spokojený s výsledkem situace?
- jak konkrétně aplikace mé vybrané techniky ovlivnila celou naši interakci?
Takto jednoduše zjistíte, zda vám daná technika zafungovala a byla prospěšná. Na základě výsledků sebereflexe můžete vyhodnotit, jestli pokračovat v takovém chování dál, něco změnit, nebo třeba zkusit úplně jinou radu. Nestačí se totiž jen něco naučit a pak podle toho jednat, potřebujete také vědět, jestli to slouží vytyčenému účelu.
Příklad: Podle svých poznámek jste spokojení, kamarád měl pocit, že ho opravdu posloucháte. Budete tedy pokračovat v aplikaci techniky shrnutí v dalších rozhovorech, které povedete. Současně si také vybavujete, že jste někdy reagovali příliš rychle a rozhodnete se pracovat na své zdrženlivosti.
A tu můžete posilovat podle stejných kroků.
Pokud na sobě chcete pracovat smysluplně, nestačí jen absolvovat množství seminářů a školení. Naučte se správně učit, třeba za využití právě Feynmanovy techniky. Jakmile kýžené know how ovládnete teoreticky, nezapomínejte vyzkoušet, v jaké podobě ho můžete aplikovat, a jestli vám to skutečně funguje. I k tomu vedou čtyři jednoduché kroky.
Pokud vás téma seberozvoje a jeho efektivita zajímá, určitě se podívejte na naše témata otevřených workshopů a webináře pro veřejnost zdarma v rámci naší akadeMMie. Po jejich absolvování můžete Feynmanovu techniku hned otestovat.
A nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho newsletteru, aby vám neunikl žádný z našich dalších článků.
Učíme se každý den, máme k tomu kolem sebe spoustu příležitostí. K opravdové změně se ale dopracujeme jen, pokud si dokážeme učením získané opravdu dobře teoreticky i prakticky osvojit. Takže pokud se ještě neučíte efektivně,
…Změňte to.
Autor článku: Tým Mindset Mentors
ZDROJE:
- Obaidalah, A. (2018). Motivating adult learners to learn at adult- education schools in saudi arabia. ERIC. https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED597543.pdf
- My Clever Minds. Poznejte Feynmanovu techniku: jednu z nejúčinnějších metod učení. My Clever Minds. https://blog.mycleverminds.cz/poznejte-feynmanovu-techniku-jednu-z-nejucinnejsich-metod-uceni/
- Frank, T. (2021). The Feynman Technique: How to Learn Anything Faster and More Efficiently. College Info Geek. https://collegeinfogeek.com/feynman-technique/
- Farnam Street. (2021). The Feynman Learning Technique. https://fs.blog/feynman-learning-technique/
