Mluviti stříbro, mlčeti zlato. To je věta, kterou už každý z nás někdy slyšel. Málokdo se podle ní ale opravdu řídí. A tak někdy mluvíme dřív, než myslíme. A dost často to má katastrofální důsledky.
Zdrženlivost nebo jednoduše umění mlčet je základní komunikační dovedností, která vás nejen uchrání před přešlapy zaviněnými zbrklostí, ale pomůže vám také prohloubit konverzaci jako takovou a vaše vztahy s druhými (1)
Co tedy zdrženlivost je a jak ji aplikovat v komunikaci?
Lidé výrazně častěji litují toho, že nemlčeli než toho, že se rozhodli něco nevyjádřit slovy. Taková situace se totiž dá poměrně snadno řešit vokalizací daného tématu později. Jakmile ale něco řeknete, už je to venku, všichni to slyšeli a nemůžete to jen tak vzít zpět. Můžete s tím pracovat, snažit se hasit škody, ale to je tak nějak všechno. A výsledek není ani náhodou zaručen. Prevence je klíčem a v tomto případě tkví ve zdrženlivosti.
Proč máme potřebu reagovat impulzivně?
Abychom se dokázali účinně hlídat a zdrženlivost posilovat, je dobré se nejdříve podívat na důvody, které nás k impulzivním reakcím vedou. Bude pak pro vás snazší je rozpoznat a nenechat se stáhnout do toho, že vyhrknete nějakou nerozvážnost.
- Bojíme se ticha
Ticho se v dnešní dynamické a rychlé společnosti stalo věcí nežádoucí. Mnoho lidí se ho bojí a asociuje si ticho v konverzaci s tím, že jsou nudní, nebo že si s druhým nemají co říct. A tak se ho snaží za každou cenu vyplnit, typicky povrchními tématy nebo prostě vyhrknou to první, co je napadne. Závisí pak na reakci protistrany, jestli se takový podnět uchytí a konverzace se rozvine dál. Někdy to ale taky může vypadat takto:
„No a dneska je konečně teplo, že?“
„Hm, jo, no. Konečně.“
„Hm…“
Taková interakce je víceméně zbytečná a více než ticho samotné působí tíživým nebo trapným dojmem. Přitom mlčet i ve společnosti druhého je přirozené, jen jsme si od toho odvykli. (5)
2. Ovládnou nás emoce
Emoce můžeme charakterizovat jako podnět k činům. Pocity, které jsou jasným a silným impulzem k tomu, abychom jednali. Například, když se cítíme ohroženi. Není takzvaně čas lámat si hlavu kdo je kdo. Hlavní je přežít a eliminovat hrozbu.
A už ani nezáleží na tom, jestli ta hrozba je reálná, fyzická, nebo jen imaginární na základě našeho vnímání. Ohrožení z můžeme cítit jen v případě, že na nás někdo zvýší hlas, nebo jen do konce řekne něco, s čím nesouhlasíme.
Cítíme se potřebu se vymezit, reagovat, ochránit sami sebe a svůj světonázor. A tak instinktivně jednáme, reagujeme a říkáme věci bez uvážení. Což potom může mít za důsledek konflikt nebo můžeme druhého ranit. (2,3)
3. Nenasloucháme
Aktivní naslouchání je skutečné umění a zároveň také základ pro kvalitní konverzace. Ne vždy ale druhému skutečně nasloucháme a věnujeme naši plnou pozornost.
Jednoduše se může stát, že místo jednoho dialogu vedeme spíše dva monology, přerušujeme se, skáčeme si do řeči a nebo jen čekáme, až druhý domluví, abychom zase mohli povídat chvíli my. Výsledkem takové výměny bude spíše hořká pachuť.
Jakmile se druhý nadechne, vy už spustíte svou. Protistrana těžko bude cítit vyslyšena a pochopena, a pokud to váš vztah přímo nenaruší, rozhodně mu to neprospěje.
Více o aktivním naslouchání a jeho roli v komunikaci se dočtete v tomto článku a zde zase najdete tipy, jak se v této dovednosti trénovat. (4)
Umět si všimnout situací, kdy reagujeme zbrkle nebo jen odpovídáme až příliš rychle není s trochou cviku tak náročné. Existuje spousta způsobů, jak zdrženlivost posilovat (pár z nich sdílí Šimon Steffal tady) a přinese vám to celou řadu benefitů.
Proč se vyplatí být zdrženlivý v komunikaci
A jak vám držení jazyka za zuby může pomoci vést kvalitnější konverzace a mít pevnější vztahy s druhými?
Získáte podstatně více informací
Pokud chcete s někým vést opravdu hluboký rozhovor, dosáhnout pochopení a navázat pouto, povede se vám to tím lépe, čím více využijete ticho. Dejte druhému prostor. Položte svoji otázku a nic k ní nedodávejte. A to ani v případě, že vám druhý hned neodpoví. Neznamená to, že vás nepochopil, možná si jen potřebuje srovnat myšlenky, aby vám mohl dát srozumitelnou odpověď.
Pár sekund ticha, cca 2 až 3 využijte také potom, co protistrana zdánlivě domluví. Velmi často má dotyčný ještě co říci, a když reagujete okamžitě, o tyto dodatečné informace se připravujete.
Tím, že s reakcí chvíli vyčkáte, ukazujete, že druhého posloucháte a zajímáte se o to, co vám chce sdělit. A pravděpodobně vám to tak sdělí rád.
Zvýší se opět pravděpodobnost, že se vzájemně pochopíte a porozumíte jeden druhému. (6)
Předejdete potenciálním konfliktům
Každý jsme se někdy ocitl v situaci, kdy jsme měli pocit, že musíme okamžitě reagovat. Doslova nás něco zvedlo ze židle. Pokud ale tomuto pocitu odoláte a nevystřelíte hned ostrou protireakci, dáte sami sobě možnost se na situaci podívat střízlivýma očima bez filtru zbarveného emocemi.
Dost možná si tak uvědomíte, že jste druhého jen nepochopili, nebo že i když nesouhlasíte, nejedná se o věc, ke které by váš názor byl relevantní. Protistrana si jen přeje, abyste ji vyslechli, nestojí o vaše hodnocení. Mějte to na paměti. Ušetříte tím nejeden vztah a vyvarujete se mnohých konfliktů.
Věnujte tedy pozornost svým emocím a před každou reakcí v situacích, které s vámi hýbou, se nejprve zhluboka nadechněte.
Prevence a jednání s rozmyslem je co do času i vynaložených sil výrazně méně náročná v porovnání s hašením požárů a minimalizací škod po nějakém přešlapu. (6)
Lépe se vyjádříte a podpoříte vzájemné pochopení
Když sami sobě dopřejete okamžik ticha předtím, než začnete odpovídat na otázku či mluvit k druhému, zvýšíte tím šanci, že výsledná formulace vašich myšlenek bude pro něj srozumitelná. Povede se vám vytřídit slovní vatu a nechat jen to podstatné. Vyjádřit se lépe, stručněji a jasněji.
Máte i prostor zauvažovat nad tím, jak vaše slova vyzní, a jestli je to, co se chystáte říci opravdu formulováno nejlépe, jak může být.
Tím vším napomůžete svému komunikačnímu partnerovi, aby pochopil, co se mu snažíte sdělit a konverzace mohla plynout dál. (7)
Chcete-li tedy komunikovat lépe, zdrženlivost je určitě dovednost, kterou byste měli zařadit do svého skill setu a pracovat na jejím rozvoji. Třeba tak, že se zhluboka nadechnete, než zareagujete nebo budete jen vnímavější vůči vlastním pocitům a kontextu situace.
Bude se vám dařit lépe druhým naslouchat, porozumět jim a předcházet zbytečným emocionálně vypjatým výměnám a vysvětlováním.
Pokud vás téma komunikace a toho, jak s druhými mluvit lépe zajímá, určitě se podívejte na další články v této rubrice na našem blogu a nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho newsletteru, aby vám žádný nový blog post neutekl.
Pokud už vám někdy příliš rychlá reakce zavařila, myslete na to pro příště, posilujte svoji zdrženlivost a
Změňte to.
Autor článku: Tým Mindset Mentors
ZDROJE:
- Ghionzoli, C. (2023). The power of silence in relationships. LinkedIn Pulse. https://www.linkedin.com/pulse/power-silence-relationships-carina-ghionzoli/
- Coker, B. (2019). Why do we say things we later regret? Pursuit. https://pursuit.unimelb.edu.au/articles/why-do-we-say-things-we-later-regret
- Coker, B., McGill, A. L. (2020). Arousal increases self-disclosure. Journal of Experimental Social Psychology. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022103119303063
- Templeton, E. B., Wheatly, T. (2023). Listening fast and slow. Current Opinion in Psychology. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2352250X23001033
- Koudenburg, N., Postmes, T., & Gordijn, E. H. (2011). Disrupting the flow: How brief silences in group conversations affect social needs. Journal of Experimental Social Psychology, https://www.rug.nl/staff/n.koudenburg/koudenburgetal.2011.pdf
- Taylor, G. (2022). The power of silence in conversations. LinkedIn. https://www.linkedin.com/pulse/power-silence-conversations-glenn-taylor-ms-pcc/
- Kumar, A. (2020). How Important is Silence in a Conversation and what it can do for you. Medium. https://medium.com/live-your-life-on-purpose