Pozornost a distrakce jako dvě strany téže mince


Každý z nás má denně k dispozici malý poklad. Omezený zdroj, který má cenu zlata. Je však ale pomíjivý a rozhodně jej nelze považovat za samozřejmost.

Řeč je o pozornosti nebo spíše schopnosti soustředit se, která se v dnešní digitální éře stává jednou z nejcennějších komodit.

S neustálým přívalem informací, notifikací a zábavy všech možných typů dostupné na dosah ruky se schopnost soustředit a efektivně pracovat stává totiž stále obtížnější.


 Pozornost a distrakce jsou dvěma stranami stejné mince a když k sobě obrátíte jednu z nich, automaticky přicházíte o druhou.

Jaké faktory tedy nejčastěji převažují misku vah na stranu distrakce a jak se s nimi můžete efektivně vypořádat?


Kořeny v evoluci a hlava v oblacích informací


Lidská pozornost se vyvinula v době a prostředí, které byly diametrálně odlišné od toho dnešního. Naši pradávní předkové byli velcí příznivci multitaskingu. Bez něj by totiž nepřežili.  Potřebovali být neustále ve střehu před predátory a jinými hrozbami, což vedlo k rozvoji schopnosti rychle přepínat mezi různými podněty.

Tento mechanismus si s sebou neseme až dodnes, už ale zdaleka není tak prospěšný. V prostředí přeplněném digitálními signály je spíše až na škodu. Každý den jsme bombardováni stovkami, ne-li tisíci digitálních notifikací. Většiny z nich si ani vědomě nevšimneme.

E-maily, zprávy, sociální sítě a aplikace doslova soutěží o naši pozornost. Anglické spojení „Pay attention“ tak získává na novém, děsivém rozměru. Nejde už totiž o to, kolik za něco utratíte. Změnila se pravidla hry a firmám a sítím jde hlavně o to vás zaujmout.

Průměrný uživatel chytrého telefonu ho kontroluje více než 80krát denně. To se s hlubokou soustředěnou prací nebo vůbec jakoukoli souvislou činností příliš neslučuje.

Možná si říkáte, že na tom kouknout občas při práci na zprávy a odepsat není nic špatného. Je to prostě multitasking. Jenže už nejsme v pravěku a podnětů kolem nás je víc, než často dokážeme snést.


Multitasking: Mýtus Efektivity

Jedním z největších mýtů v moderní pracovní kultuře je multitasking. Studie ukazují, že náš mozek není uzpůsoben k efektivnímu zvládání více úkolů najednou. Místo toho rychle přepínáme soustředění mezi úkoly, což vede k vyššímu stresu a nižší kvalitě práce. Každé přerušení nás připravuje o cenný čas a energii potřebnou k návratu do stavu hlubokého soustředění a naladění se na daný úkol. (5)

Dobře… Tak přece stačí, když telefon položím stranou a na upozornění prostě nebudu reagovat, ne? Tak jednoduché to není. Sociální sítě a firmy moc dobře vědí jak na vás, aby vaši pozornost upoutaly a získaly. A opět se vrátíme k naší prapůvodní lidské přirozenosti - touze po odměně.

Každé pípnutí a bliknutí našich zařízení spouští uvolňování dopaminu, neurotransmiteru spojeného s pocity odměny a potěšení. (2)

Když nám někdo napíše, potěší nás to. Zajímá se o nás, je to sociální kontakt, který máme rádi. Tuto odměnu hledáme neustále a nikdy nemáme dost. A stejnou dychtivost v nás vzbudí každé zavibrování nebo cinknutí telefonu, jen abychom zklamaně zjistili, že se zrovna jedná jen o obchodní e-mail. I za něj jsme ale zaplatili svou pozorností a obětovali soustředění a produktivitu.

Proč by vás to mělo znepokojovat?


Opravdová efektivita potřebuje hluboké základy


Sledujeme cíle, snažíme se svůj čas využívat maximálně zodpovědně a především efektivně. Neztrácet ho. Předpokladem pro dosažení rychlejších a kvalitních výsledků je schopnost se soustředit a hluboce pracovat.

Hluboká práce je koncept proslavený Calem Newportem, kterým se označuje stav soustředěné a nepřerušené práce na kognitivně náročných úkolech. Tento stav umožňuje dosáhnout vysoké úrovně produktivity a kvality výstupu. (1)

Pokud se do tohoto stavu dokážete dostat, má to mnoho výhod. Schopnost se do práce ponořit nám pomáhá rychleji a efektivněji zvládat složité úkoly, zlepšuje naši schopnost řešit problémy a podporuje kreativitu. Navíc nám umožňuje dosahovat výsledků v kratším čase. Hluboká práce má dle studií vliv i na vyšší celkovou životní spokojenost. (4)

Obecně se odhaduje, že průměrně trvá přibližně 15 až 30 minut, než se člověk plně ponoří do hluboké práce. Zkuste si spočítat, kolikrát za takovou dobu proces přerušíte, abyste se podívali na telefon. A tak stavu opradového soustředění nikdy nedosáhneme, práce trvá dýl a výsledky jsou méně kvalitní. (1)

Dá se tedy velmi zjednodušeně říci, že si vybíráme mezi rychlým dopaminem a dlouhodobými pozitivními přínosy hluboké práce.

Nestačí jen zahodit telefon


Telefon se tedy zdá být narušitelem číslo jedna a hlavním nežádoucím faktorem v práci s pozorností. Rozhodně se vyplatí nechat ho v jiné místnosti, nebo aspoň zapnout režim letadlo. Co dalšího můžete udělat pro to, abyste lépe drželi pozornost?

Prospěšné technologie

Paradoxně, technologie, které nás často rozptylují, nám můžou také pomoci zlepšit soustředění. Existuje mnoho aplikací a nástrojů, které dokáží blokovat rušivé weby a aplikace, sledovat čas strávený na různých činnostech a pomáhat vám zůstat na produktivní cestě.

Aplikace jako Forest, Freedom nebo RescueTime jsou skvělými nástroji pro ty, kteří chtějí minimalizovat digitální rozptýlení například při práci na počítači. (3)


Míň je víc

Možná vás překvapí, že jedním z nejlepších způsobů, jak zlepšit svou produktivitu a udržet pozornost, je pravidelně si dělat od práce přestávky. Technika Pomodoro, která zahrnuje práci po dobu 25 minut následovanou 5 minutovou přestávkou, je skvělým způsobem, jak udržet vysokou úroveň soustředění. Když budete dlouho hloubat nad jedním úkolem, snižuje se vaše schopnost ho efektivně řešit, protože vaše hlava je přetížená.

Vsaďte také na organizaci priorit a úkolů stejně jako na vyhrazení pracovních časových bloků.


Mindfulness a trénink pozornosti

S vlastní pozorností můžeme velmi dobře pracovat a cíleně ji vést. Tím se obrníme proti vlastním myšlenkám, které nás také mohou rušit. Často velmi neodbytně. Mindfulness, neboli uvědomělost, je technika, která se zaměřuje na uvědomování si přítomného okamžiku. Pravidelná praxe mindfulness a meditace může výrazně zlepšit naši schopnost soustředit se a pomůže nám vyčistit hlavu předtím, než se pustíme do dalšího úkolu. (4)

Zkuste svou schopnost dávat pozor také pravidelně trénovat. Jak na to se dozvíte v TED Talku našeho zakladatele Šimona. (6)


Množství podnětů chápajících po naší pozornosti bude už jenom růst. Učit se pracovat s vlastní pozorností a být schopen si její kus uchovat pro sebe bude čím dál výjimečnější a potřebnější dovedností. Nyní už víte, jak ji pěstovat.

Pokud vás téma mindsetu a toho, jak si nastavit hlavu co nejvíc výhodně zajímá, určitě se podívejte na další články v této sekci na našem blogu.

A nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho newsletteru, aby vám neunikl žádný z našich dalších článků.

Zamyslete se nad tím, komu a čemu chcete svou pozornost dávat, nebo chcete-li, platit. Převezměte nad ní kontrolu a

Změňte to.

Autorka článku: Gabriela Šiller

Gabriela vzdělává dospělé ve firmách již více než 8 let.

Pomáhá lidem nahlížet na svět výhodnějším způsobem a
zajímá se o nastavení efektivního učícího procesu.

V Mindset Mentors se stará také o náplň blogu.

Zdroje:

1. Newport, Cal. "Deep Work: Rules for Focused Success in a Distracted World." Grand Central Publishing, 2016.
2. Jabr, Ferris. "Why Your Brain Needs More Downtime." Scientific American, 2013. Scientific American
3. Levitin, Daniel. "The Organized Mind: Thinking Straight in the Age of Information Overload." Dutton, 2014.
4. Gazzaley, Adam, and Rosen, Larry D. "The Distracted Mind: Ancient Brains in a High-Tech World." MIT Press, 2016.
5. "Multitasking: Switching costs." American Psychological Association. 
6. Šimon Steffal: Unlocking Growth with Tiny Experiments


Odebírejte novinky ze světa komunikace! 


Další zajímavé články? Máme:


Změňte to.